Ekologicko-sportovní kurz 7. - 11. 9. 2015
Pondělí 7. 9.
Do cílové lokality ve Zvíkovci jsme se vypravili po tradiční trase „pěšáků“, tzn. nejprve vlakem z Jesenice do Rakovníka a z Rakovníka autobusem ke hradu Krakovec. Zde se nás ujal obětavý pan kastelán, který nám zajímavě povídal o hradu. Asi po hodince jsme se vydali na 12km cestu nejdříve údolím Krakoveckého potoka a od Machova mlýna údolím potoka Javornice až k jeho ústí do Berounky – našemu cíli. Cesta při počítání brodů nám pěkně ubíhala a počasí nám docela přálo. Před Machovým mlýnem se však zatáhlo a začalo drobně pršet. Pak přišel slejvák, ale ten jsme přečkali pod střechou ve mlýně. Za hodinu přestalo pršet a před šestou jsme byli na místě.
Hned po příchodu jsme se ubytovali v chatkách rekreačního střediska Pohoda na břehu Berounky. Je to hezké místo, které se nám hned zalíbilo. Také večeře byla dobrá (špagety). Zbytek dne vyplnila hra bingo a pak už jen příprava na večerku a večerka.
Napsal Tomáš Tran
Úterý 8. 9.
Budíček byl oficiálně v 7:30, ale přičiněním našich holek (Veronika, Valča a Tereza) jsme nedobrovolně vstávali již v 6:30. Následovala rozcvička, snídaně a dopolední program. Zatímco jedna skupina trénovala střelbu ze vzduchovky (nejlépe si vedli Dominik a Sabina), druhá skupina se zabývala dřevinami. Například podle siluety listu vyhledala skutečný list a pomocí klíče pak určila i název příslušné dřeviny.
Po obědě jsme trénovali populární hry frisbee a brenbal. Také jsme lovili v potoce bezobratlé živočichy a poznávali je. Nám (klukům) se dařilo lépe ulovit larvu šídlatky totiž není jen tak, protože žije jen v čisté vodě.
Večer jsme znovu poznávali dřeviny, tentokrát formou soutěže, a poté měla program chatka č. 2.
Napsal Míra Jelínek
Středa 9. 9.
Dnes nás vzbudil pan učitel Knapp a rozcvičku vedla paní učitelka Knappová. Snídani jsme měli teplou (párek s rohlíkem), protože oběd v naší jídelně nebyl v plánu. Proč? Byl před námi celodenní výlet ke Skryjským jezírkům.
Vyrazili jsme s dobrou náladou a první významnou zastávku udělali v obci Čilá. Zde se celá naše výprava zvážila. Výsledná hmotnost dosáhla téměř jedné tuny, konkrétně 910 kg. V Hradišti jsme posvačili a pak již scházeli dolů ke Zbirožskému potoku. Proti jeho proudu jsme se dostali k Jezírkům. Teď na řadu přišla naše zručnost a tvořivá fantazie. Pustili jsme se do stavby pyramid z kamenů a výsledky svého snažení si vyfotili. Samozřejmě jsme nevynechali ani návštěvu Památníku Joachima Barranda ve Skryjích a hledání zkamenělých částí trilobitů.
Cestou zpět po druhé straně Berounky jsme se zastavili u vyhlídky, odkud se naskýtal nádherný výhled na širé okolí. Vnímali jsme to jako rozloučení s touto krajinou a již se soustředili na to, jak o svém dobrodružství napíšeme do Jeseníčku. Svou krátkou reportáž jsme pak v jídelně přečetli ostatním. Každý z nás měl v nohách 18 kilometrů, v batůžku kousky trilobitů a v mysli spoustu zážitků.
Napsala Karolína Čirčová
Čtvrtek 10. 9.
Do nového dne jsme vstávali v 7:30 a rozcvičili se pod vedením dívek z chatky č. 4, tedy Káji, Sabči a Ádi. Tři kolečka kolem chatek a pak na snídani, k níž byl chleba s medem a vajíčkovou pomazánkou. Moc nám chutnalo!
Dopolední program nesl název „Poznáváme přírodu všemi smysly“, čímž je řečeno mnohé. V lese jsme hledali a určovali mechy, lišejníky, kapradiny a houby. Pak přišel pan učitel Knapp a zavedl nás na zajímavou vyhlídku Na Plazích. Je to taková dřevěná plošina postavená nad okolním terénem, odkud je opravdu nádherný výhled na Berounku.
K obědu jsme měli bramboračku a rajskou omáčku s kolínky. Každý se najedl dosyta, protože nás čekal vodácký výcvik. Nejdříve nás auta dovezla k tábořišti U Potůčků, odkud jsme plánovali sjet na kánoích Berounku zpět do tábora. Po základní průpravě a bezpečnostní instruktáži jsme vyrazili.
Plavba byla bezproblémová, nepočítám-li dvojí přetahování jezů a „menší zádrhel na jedněch peřejích“, kdy bylo třeba vystoupit z lodi. Zastávku jsme udělali v Dolanech, kde jsme se nasvačili a prohlédli si zdejší kostel sv. Petra a Pavla. Patří mezi nejstarší kostely v ČR a byl opraven z veřejných sbírek a dotací. V závěru naší plavby se zvedl vítr a rozpršelo se. Vítr nás chvílemi hnal proti proudu, takže byl docela problém postupovat vpřed. Nakonec jsme ale všechno zvládli a mokří se vrátili do tábora.
Odměnou za vítězství nad řekou a zrádným počasím nám byly skvělé langoše a osprchování v horké sprše. Mokré věci se přenesly do společenské místnosti ke krbu. Kdo si však myslel, že porce dobrodružství je již vyčerpána, mýlil se. Vrcholem večera se totiž stal strašidelný bobřík odvahy! Jeho trasa vedla po červených svíčkách, přičemž asi v polovině cesty na nás číhal pan učitel v masce klauna, kterou si osvětloval baterkou. Nikoho však na útěk nezahnal, a tak jsme se všichni v pořádku zase sešli. Naši odvahu pak ocenil pan vedoucí chutnými nanuky.
Napsala Verča Dunová
Pátek 11. 9.
Pátek byl posledním dnem našeho kurzu. Snad proto jsme tentokrát nemuseli na rozcvičku a rovnou se mohli dostavit na snídani. Po snídani jsme si vyslechli povídání člena Správy CHKO Křivoklátsko o chráněných živočiších, které měl s sebou – samozřejmě pouze vycpaniny. Nejvíce se líbila vydra. Po přednášce jsme se sešli pod vysokou sítí a rozehráli velký turnaj v přehazované. V něm nakonec zvítězilo družstvo Tomáše Nistora.
Po skončení hry jsme si začali balit své věci, uklízet a připravovat se na odjezd. Zavazadla se naložila do auta a my se odebrali na poslední zvíkovecký oběd. Následovalo rozloučení a cesta na autobusovou zastávku v Kostelíku. Dojeli jsme do Rakovníka a z Rakovníka se vrátili vlakem do Jesenice, kde už na nás čekali rodiče. Svá zavazadla jsme si vyzvedli ve škole a tím náš nezapomenutelný kurz skončil.
Napsala Verča Dunová
DODATEK:
Letošního kurzu se zúčastnilo 14 šesťáků a vše proběhlo podle plánu. Musím děti pochválit, neboť vše zvládly na výbornou, a to jak cestu podél Javornice, celodenní výlet, tak i plavbu na lodích za větru a deště. Škoda jen, že se neuskutečnila cesta na kole – rozhodlo počasí.
Ráda bych také poděkovala maminkám Valči Bartošové a Dominika Lekeše za pomoc při odvozu zavazadel na Zvíkovec a panu Maršálkovi z jesenické firmy TM za odvoz ze Zvíkovce domů. Pochvalný list od dětí dostali také pan vedoucí Martin Veselý (za ochotu – zařídil nám lodě i přednášku) a paní kuchařka za skvělou krmi.
Vlastimila Knappová, vedoucí kurzu
