Český Krumlov, Mauthausen, 10. - 11. 5. 2018

Dne 10. - 11. května proběhla další dějepisná exkurze žáků naší školy.

Tentokrát měla dva cíle: památky města Český Krumlov a koncentrační tábor Mauthausen v Rakousku. Exkurze se spolu s námi zúčastnili i žáci ZŠ Kralovice. Tento výlet za poznáním byl druhým v pořadí návštěv bývalých koncentračních táborů (v loňském roce jsme navštívili koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim v Polsku).

1. den:

První den exkurze začal srazem u školy v 7:15. Poté, co přijel náš autobus, jsme naložili věci do zavazadlového prostoru a vydali se směrem na Plzeň.  Cestou jsme ještě „nabrali“ žáky z Kralovic a potom kromě krátkých zastávek jsme na delší dobu zastavili až v Českém Krumlově.

Toto město v jižních Čechách, asi 22 km jihozápadně od Českých Budějovic, je turistickým a kulturním centrem oblasti. V minulosti bylo sídlem mnoha významných šlechtických rodů (Vítkovci, páni z Krumlova, Rožmberkové, Schwarzenberkové…), které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Jeho středověké centrum je od r. 1963 městskou památkovou rezervací a v r. 1992 bylo zařazeno na seznam UNESCO. Vedle proslulých památek je město v současnosti známé také pořádáním řady kulturních akcí a festivalů (Slavnosti pětilisté růže, Mezinárodní hudební festival Č. Krumlov ad.). My jsme si zde během 2 hodinové prohlídky s velice milou paní průvodkyní prohlédli většinu místních pamětihodností, včetně exteriérů zámku. Poté jsme měli asi půl hodiny na nákup občerstvení.

 Pak nás čekala cesta do Vyššího Brodu, kde jsme měli zajištěno ubytování a jídlo v ubytovně Pod Hrází. Hned jak jsme přijeli, tak jsme se rozdělili do pokojů (pro 4 – 6 osob). Po vybalení zavazadel a krátkém odpočinku jsme měli večeři (v 18:30), která nám moc chutnala (kuřecí řízek s bramborem).

 Poté jsme si šli prohlédnout areál cisterciáckého kláštera, který jsme viděli z oken našich pokojů. Prohlídka nám zabrala cca 30 minut. P. uč. Hrůzová nás zde stručně seznámila s historií a současností této památky. Zaujal mě fakt, že se jedná o jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a v současnosti zde trvale žijí 4 mniši.

Poté jsme měli osobní volno. Někteří ve společenské místnosti sledovali souboj našich hokejistů s Rusy na MS v Dánsku, jiní si četli, poslouchali hudbu, popř. se vydali na krátkou obhlídku okolí naší ubytovny.

Večerka byla stanovena na 22:30 hod.

2. den:

Budíček nebyl přesně určen, takže jsme klidně mohli spát až do 8:00, ovšem  za předpokladu, že bychom si do 8:30 stihli sbalit zavazadla, naložit je do autobusu a ještě se nasnídat (rohlíky, sýr, šunka, máslo).

Krátce po půl deváté jsme nasedli do autobusu a vydali se na cestu do Rakouska. Naším cílem byl koncentrační tábor Mauthausen. Během cesty nás p. uč. Hrůzová seznámila s historií tohoto ponurého místa, proto jsme věděli, co nás na místě čeká. Po příjezdu do Mauthausenu jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupinu tvořili žáci ZŠ Jesenice a druhou pak Kralovičtí. Naše skupina měla průvodkyni ve slovenštině, druhá v angličtině.

Celkově jsme zde strávili přes 2 hodiny. Během prohlídky jsme se seznámili s podmínkami uvnitř tábora, nahlédli jsme do místního krematoria a plynové komory i do obytného bloku. Viděli jsme také proslulé „Schody smrti“ a „Zeď nářků.“

Pak už nás čekala cesta domů, která trvala únavných 8 hodin.

Do Jesenice jsme přijeli přesně, jak bylo naplánováno, tj. krátce po půl deváté večer.

Tuto exkurzi jsme si báječně užili. Jsem rád, že jsem měl příležitost se zase něco zajímavého dozvědět. Hodnotím ji kladně a těším se na další rok, kdy se pravděpodobně bude konat další, podobně tematicky zaměřený zájezd.

                                                 Napsal: Tomáš Tran (8.tř.)

Hlavním cílem exkurze bylo seznámení s pamětihodnostmi Českého Krumlova a s historií a fungováním koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku. Výletu se zúčastnilo 17 současných žáků naší školy z 6., 8. a 9. třídy a 7 bývalých (M. Bešík, D. Braun, P. Koníř, P. a R. Jarošovi, K. Louženská, E. Kvíderová). Skupinu doprovázely p. uč. P. Hrůzová a p. uč. Valešová.

V Českém Krumlově jsme obdivovali architektonické skvosty, zejména zámek, a některým z nás se podařilo také spatřit jednu z místních atrakcí – medvěda v zámeckém příkopu.

Klášter ve Vyšším Brodě nás překvapil svou rozlehlostí.

Byl založen Vokem z Rožmberka v r. 1259 a jako jeden z mála klášterů nebyl Josefem II. zrušen, neboť zdejší mniši vyučovali náboženství a teologii. Na konci 19. st. (1890) byl dokonce vyšebrodský opat Leopold Wackarž zvolen generálním opatem celého cisterciáckého řádu. V r. 1941 byli mniši vyhnáni a až do konce války klášter sloužil jako sklad pro ukradená umělecká díla. Cisterciáci se sem vrátili díky restituci v r. 1991. V současnosti zde žijí 3 mniši s trvalými sliby a 1 kandidát.

Koncentrační tábor Mauthausen na nás v porovnání např. s Osvětimí nebo Terezínem nepůsobil tak depresivně, ale při podrobnější prohlídce celého komplexu jsme nejednou cítili mrazení v zádech.

Název města je odvozen z něm. Maut = mýto a poprvé je obec zmiňována v historických pramenech už v r. 1007.

Během 1. sv. války existoval na východ od města zajatecký tábor. Bylo zde umístěno mnoho ruských, srbských a především italských vojáků (někdy až 40 000), z nichž kolem 9 000 mužů v táboře zemřelo. Na jejich památku byl založen vojenský hřbitov.

 Do povědomí veřejnosti se město nejvíce zapsalo v souvislosti s léty 1938 – 1945, kdy poblíž existoval koncentrační tábor. První vězni sem byli dopraveni už v srpnu 1938 z Dachau. Rozhodujícím faktorem pro volbu místa byl výskyt žuly ve zdejším kamenolomu. Vězni nejprve pracovali na výstavbě tábora, později byli využíváni jako levná pracovní síla řadou firem.

Do r. 1943 byla v popředí zájmu politická funkce tábora, dlouhodobé stíhání a věznění skutečných nebo domnělých politických a ideologických odpůrců. Tábor byl zařazen do kategorie „3. stupně“, což znamenalo nejtvrdší vězeňské podmínky v rámci systému nacionálně socialistických koncentračních táborů.

Mauthausen měl řadu poboček (až 49), z nichž mezi nejznámější patřily: Gusen, Melk a Ebensee.

Od druhé pol. r. 1944 přijížděly do tábora evakuační transporty s tisíci vězni, především z východu. Mimo to byly na jaře 1945 rozpuštěny pobočné tábory a tábory nucených prací ležící na východ od Mauthausenu, což vedlo k přeplnění a zvýšení úmrtnosti, zejména v důsledku hladu a onemocnění.

Většina osob deportovaných do Mauthausenu pocházela z Polska, SSSR a Maďarska. Kromě nich byly v táboře početné skupiny Němců, Rakušanů, Francouzů , Italů, Jugoslávců a Španělů. Celkem registrovala správa tábora muže, ženy a děti z více než 40 zemí. Byli mezi nimi i občané Československé republiky. Zemřeli zde např. známý písničkář Karel Hašler a lidé, kteří pomáhali čs. parašutistům při atentátu na R. Heydricha.

Celkem bylo do Mauthausenu deportováno téměř 200 000 osob, z toho přes 120 000 zemřelo. Tisíce vězňů byly ubity, zastřeleny, zavražděny injekcemi nebo usmrceny zmrznutím při tzv. koupelích smrti. Další byli zavražděni v plynové komoře. Spousta ubožáků zemřela také následkem bezohledného vykořisťování pracovní síly ve spojení s týráním, nedostatečným přísunem kvalitní potravy, nevhodným ošacením a chybějící lékařskou péčí.

Tábor byl osvobozen 5. 5. 1945 americkou armádou – jako poslední z nacistických lágrů.

Po německé kapitulaci připadl celý komplex do sovětské okupační zóny Rakouska a Rusové používali část tábora jako kasárna. Ve stejném období byly rozebrány podzemní továrny a poslány jako válečná kořist do SSSR. V l. 1946 – 1947 tábor nebyl střežen, a většina zařízení tak byla rozkradena. V r. 1949 byl tábor prohlášen za památné místo a v r. 1975 zde bylo otevřeno Mauthausenské muzeum. Od r. 2003 v areálu funguje Středisko pro návštěvníky.

Naše skupina si s průvodkyní postupně prohlédla vše, co z bývalého tábora zbylo, např. prádelnu, ubikace, pozůstatky karanténního a stanového tábora, nemocniční revír, krematorium, plynovou komoru a „Zeď nářků“, kde byli nováčci poprvé vystaveni týrání ze strany příslušníků SS. Nakonec jsme si prošli tzv. Park pomníků, který vznikal od r. 1949 na místě dřívějších správních budov SS před hlavní branou tábora. Alespoň z dálky jsme spatřili nechvalně známé Schody smrti, kde docházelo k častým vraždám, a to především vězňů z trestního komanda. Vězně tu nutili v řadě jednoho za druhým vynášet po 186 schodech hrubě vysekané bloky kamenů, které někdy vážily až 50 kg. Mnozí vězni se tu vyčerpáním zhroutili a spadli na jiné jdoucí za nimi, čímž vytvořili hrůzný dominový efekt. Někteří z těch, kteří toto utrpení přežili, bývali seřazeni na okraji útesu známého jako „parašutistická stěna“ a zde donuceni spáchat sebevraždu skokem ze skály.

Více než dvouhodinová prohlídka tohoto ponurého místa v nás zanechala hluboký dojem. Určitě nikdo by se zde nechtěl ocitnout jako vězeň. Každý z nás může napomoci tomu, aby se podobné hrůzy už nikdy neopakovaly.

Po krátkém volnu na nákup občerstvení jsme plni zážitků vyrazili na cestu domů.

Protože nás čekala asi sedmihodinová cesta, připravili vyučující pro žáky minitestík ověřující získané znalosti. Zapojilo se do něj 14 účastníků. Tři nejlepší soutěžící (P. Koníř, K. Louženská a M. Bešík) získali jako odměnu průvodce po Mauthausenu v anglickém jazyce.

Dějepisná exkurze se vydařila. Přálo nám počasí, byli jsme spokojeni s ubytováním, prohlídky Č. Krumlova i mauthausenského tábora splnily naše očekávání. K pohodovému průběhu výletu také přispěli svým bezproblémovým chováním žáci jesenické i kralovické školy.

Na závěr bych ráda poděkovala p. uč. Duxové a p. uč. Vaňhové ze ZŠ Kralovice za spolupráci při organizace exkurze. Jednalo se již o druhou společnou akci. Věříme, že spolupráce mezi oběma školami bude úspěšně pokračovat i v následujících letech.

Děkuji také Mgr. L. Valešové za pomoc při plánování a zajištění exkurze.

V neposlední řadě patří poděkování rodičům všech účastníků za podporu a ochotu financovat tuto akci.

Jménem ZŠ a MŠ Jesenice děkuji také p. řidiči Zdeňku Vavřičkovi a jeho firmě Vatra Bohemia z Kralovic za to, že nás dovezl vždy bezpečně a včas a ochotně plnil všechna naše přání.

                                                                   Mgr. Petra Hrůzová

Připojujeme také několik hodnocení exkurze od žáků ZŠ Jesenice:

Líbilo se mi to, i když si myslím, že Osvětim byla lepší. Také prohlídka Krumlova byla pěkná, ale poněkud zdlouhavá. Ubytování a jídlo v pohodě. Jsem ráda, že jsem se zúčastnila.

 Exkurze se mi líbila, i když loňská návštěva Osvětimi na mě udělala větší dojem než Mauthausen. Nelíbilo se mi, že byl Mauthausen upravován. Přesto jsem si ty dva dny užila.

Líbil se mi Krumlov, Mauthausen i chování kralovických žáků. Exkurze byla poučná a jela bych klidně i příští rok.

Exkurze byla super. V Osvětimi mi to připadalo drastičtější. V Mauthausenu mě zaujaly plynové komory a krematorium.

Exkurze se mi líbila, jak prohlídka Č. Krumlova, tak i tábora. Ubytování bylo hezké, jídlo dobré. Cesta autobusem byla zábavná, zejména skvělé písničky, které nám pouštěl pan řidič.