Ekologicko – sportovní kurz 6. tř. 6. – 10. 9. 2010

Letos se kurzu zúčastnilo pouze jedenáct dětí. Devět z nich se k Berounce dopravilo vlastními silami na kole, zbylí účastníci přijeli autem s rodiči. V kempu U Varských jsme měli k dispozici tři chatky, jeden okál, tři kánoe a jednu pramici. Stravovali jsme se v místní restauraci, kterou jsme využívali i pro naše další aktivity. Jídlo bylo velmi chutné a v dostatečném množství. Ve srovnání
s jinými námi navštívenými stravovacími zařízeními je toto naprostou jedničkou!

Za již zmíněnou krmi, za ochotu a poskytnuté zázemí děkujeme manželům Tjutčevovým, provozovatelům kempu. Poděkování patří i rodičům Petry Sunkovské a Karolíny Pokorné za dovoz batožin, Jiřímu Pourovi z Informačního centra LČR Křivoklát za bezvadnou přednášku a Michalu Pechovi za zapůjčení záchranných vest. A nakonec musíme pochválit i všechny šesťáky za vzorné chování, za aktivitu při naplňování programu a za dodržování stanovených časů – byla radost
s nimi spolupracovat.

A nyní nám průběh kurzu přiblíží samotní aktéři

Pondělí 6. 9.

Sraz u školy jsme měli v 8.45 ráno. Naložili jsme zavazadla a po deváté hodině se v sedlech kol vydali směrem na Oráčov, kde naši skupinu doplnila Šárka Hudčeková. Naše trasa vedla přes Klečetnou, Václavy, Řeřichy a Zavidov až na Krakovec. Zde se nás ujal sympatický průvodce a zhruba hodinku rozprávěl o zajímavostech této proslulé historické památky.

S koly jsme poté pokračovali v jízdě do velkého kopce ve směru na Zhoř. Cestou se k nám připojil jakýsi pejsek, který nás doprovodil až na Zvíkovec. Dosažením cíle jsme našlapali celkem
38 kilometrů. Tady se ukázalo, že paní kuchařka bydlí v Krakovci, a tak vzala našeho psího společníka zpátky domů.

Ubytovali jsme se a šli se projít ven za most. Také jsme si zahráli pár her a po večeři si vyrobili erby – docela se nám povedly. Motivem pro náš erb se staly hranolky a špagety. Nakonec jsme si napsali testík o hradu Krakovci a hurá na kutě. Nejvíce si z Krakovce zapamatovali Vašek Hron, Káťa Vanická, Šárka Hudčeková a Bára Komárková. My holky jsme se v okálu trochu bály, a tak jsme si ustlaly všechny v jedné místnosti.

Napsaly Katka Dolejšová a Andrea Kukiová

Úterý 7. 9.

Ráno byl budíček v půl osmé, potom rozcvička. V osm hodin jsme šli na snídani (byla moc dobrá) a poté se vydali k Javornici. Cestou každý z nás sbíral co nejvíce různých druhů dřevin. V bývalém táboře jsme si zahráli přehazovanou, Hu-tu-tu-tu a klasickou schovávanou. Když jsme se potom vraceli, napadlo nás schovat se učitelům, aby nás hledali. Mě (Petru) a Káju Pokornou vůbec nenašli! Dřevinami jsme se pak zabývali po zbytek dopoledne.

Odpolední program se nám moc líbil, protože spočíval v plavbě na kánoích. Po svačině přijeli hasiči a každý se svezl na motorovém člunu. Ještě před večeří pokračovala poznávačka dřevin. Nejvíce se dařilo Vaškovi, Šárce a Dominikovi. Také jsme se dnes dozvěděli, že náš pejsek ze včerejška patří panu Harapesovi, našemu nejznámějšímu baleťákovi. Dostali jsme od něj lízátka. Večer nás navštívili Kátiny rodiče a přivezli nám palačinky a perník. To jsme si pochutnali! Již za tmy přišla ještě na řadu noční hra s čísly a po jejím skončení jsme šli spát.

Napsaly Petra Sunkovská a Karolína Pokorná

Ekologicko – sportovní kurz 6. tř. 7. 9. 2010


Středa 8. 9.

Dnes jsme se rozdělili do dvou skupin. První šla střílet ze vzduchovky a druhá na poznávání hub, mechů a lišejníků. Potom se program obrátil. Nejlepšími střelci se ukázaly být Šárka Hudčeková, Andrea Kukiová a Katka Vanická.

Po obědě (špagety) jsme si šli zahrát přehazovanou s míčem k Javornici a pak si poslechli zhruba hodinovou přednášku o myslivosti. Poté jsme se opět rozdělili do skupin. Zatímco jedni trénovali na kánoích, druzí chytali a poznávali všelijaké ty vodní „breberky", například blešivce, ploštěnky či larvy chrostíků. Pak samozřejmě došlo k výměně.

Pravidelný večerní testík byl dnes zaměřen na myslivost. Nejlépe si v něm vedli Vašek, Šárka a Péťa. V poznávačce hub a mechů patřili mezi nejlepší Petra, Kája, Šárka a Vašek. Po večeři se hrálo na kytaru a zpívalo. To se dělo až do večerky, po níž dnešní program skončil.

Napsala Šárka Hudčeková

Ekologicko – sportovní kurz 6. tř. 8. 9. 2010


Čtvrtek 9. 9.

Dnes se nám vůbec nechtělo vstávat. Snad to bylo očekáváním dlouhého výletu ke Skryjským jezírkům. Hned po snídani (párečky s rohlíkem) jsme si sbalili věci a vydali se na cestu. V Hradišti jsme se všichni zvážili a zjistili, že i s paní učitelkou máme hmotnost 650 kg. K Jezírkům dorazila naše výprava kolem poledne. Bylo to velmi zajímavé místo, o kterém si návštěvníci mohou přečíst z informační tabule. Z ní jsme se kupříkladu dozvěděli, že zde žije rybička vranka.

V obci Skryje se naší další zastávkou stalo místní muzeum. Pyšní se sbírkou trilobitů, jejichž zkameněliny lze v této oblasti najít i dnes. Skoro každý si zde koupil nějaký suvenýr. Nasvačili jsme se a během zpáteční cesty udělali krátkou zastávku u bývalého spolužáka pana učitele Knappa. Přesouvali jsme se podél Berounky a kochali se pohledem na nádhernou krajinu. Když Vašek našel mloka, každý si ho prohlédl a Katka ho vyfotila (mloka i Vaška). Všichni se už ale těšili na návrat do Zvíkovce.

Po večeři (chutné kuřátko) se jen zaprášilo. Poznatky z výletu prověřil tradiční večerní testík. Nejvíce si pamatovali kluci.

To už byl ale každý myšlenkami u táboráku, na který se připravovalo nejen dřevo, ale i zábavná vystoupení. Však se také táboráček vydařil! Hrály se scénky, vesele se zpívalo. Prostě pohoda. Jenže pak došlo na BOBŘÍKA ODVAHY. Ten se na jedné straně setkal s nadšením, na druhé straně vyvolal slzičky v očích tří dívek, které ovšem nebudeme jmenovat. Nakonec jsme ale zkoušku zvládli a po zaslouženém špekáčku šli spát.

Napsaly Katka Vanická a Bára Komárková

Pátek 10. 9.

Ráno jsme posnídali (máslo, sýr, paprika, chléb a rohlík), sbalili si zavazadla a pustili se do úklidu, protože se náš kurz chýlil ke konci. Dopolední program ale běžel dál. Jedna skupina šla na kánoe, druhá do lesa. Z přírodních barev jsme pak vytvářeli paletky. Tato činnost nám vydržela až do oběda, po němž jsme se rozloučili s našimi hostiteli. Kluci natrhali paní vedoucí kytku a my všichni jsme předali hostitelům diplom za skvělou péči o nás. Pak přijel pan Pátek, naložil naše věci a odvezl je zpět do Jesenice, kam cyklisté dorazili kolem půl šesté. Byl to opravdu perfektní kurz.

Napsala Barbora Komárková

Ekologicko – sportovní kurz 6. tř. 10. 9. 2010


Postřehy žáků

SCÉNKA AMBULANCE

Na čtvrteční večer si měla každá pokojová skupina připravit nějakou scénku. Kluci z chatky si připravili vystoupení nazvané „Ambulance". Dominik předváděl doktora, Radim zraněného a Vašek doktora, učitelku a vraha. Jejich příběh začal takto: Radim byl zavřený v chatce a Vašek na něj zaklepal jako paní učitelka, aby provedl(a) kontrolu. Jenže Radim začal znenadání bláznit – jezdil na vozíku a boural do dveří, prostě zlobil. Pak Vašek opět přišel, tentokrát ale jako vrah. No a napotřetí se Vašek dostavil jako lékař, který objevil Radimovu „mrtvolu". Začal křičet: „Ha, mrtvola! Zavolejte doktora!" To už se objevil i „doktor" Dominik. Naložili Radima a za chatkou ho jako zrentgenovali. Pak nám sdělili smutnou zprávu, že pacient převoz do nemocnice nepřežil. Přestože to byla hororová scénka, mně se moc líbila.

Bára Komárková

PLAVBA NA KÁNOÍCH

Skvělým zážitkem bylo ježdění na kánoích, hlavně na té červené, do které zatékala voda. Ještě větší radost než my z mokré kánoe ale měli rybáři, kterým jsme na řece plašili ryby. Volali na nás, co tam děláme, ale než jsme jim stačili pořádně odpovědět, už nás píšťalkou svolával pan učitel. A vůbec, na Zvíkovci bylo všechno super! Snad jen kromě ranních rozcviček. Úplně nejlepší byl ale možná bobřík odvahy. Svíčky svítily jako na hřbitově a šustění v křoví nahánělo husí kůži. A když si pan učitel posvítil baterkou do tváře, vypadalo to, že má obličej celý chlupatý.

Petra Sunkovská

BOBŘÍK ODVAHY

Ve čtvrtek v 21.30 začal bobřík odvahy. Mohlo se chodit jednotlivě i ve dvojicích. Já (Šárka) jsem vytvořila dvojici s Míšou. Paní učitelka nás vypouštěla na trasu zhruba po třech až čtyřech minutách. Když na nás přišla řada, vyrazily jsme a za chvilku potkaly Barču Komárkovou a Katku Vanickou, které na nás čekaly. Tak jsme šly spolu po světýlkách, tedy svíčkách hořících ve sklenicích. Přitom jsme se držely za ruce. Hrozné bylo, když se náhle ze tmy vynořil pan učitel a baterkou si svítil na obličej. Skoro to vypadalo, že má nasazenou nějakou masku. Ani nemusím říkat, jak jsme se vyděsily. Pan učitel nás sice záhy uklidnil, ale za chvíli nás zase postrašili kluci. To už jsme však přicházeli k táboráku, kde jsme si pak všichni sdělovali svoje zážitky.

Šárka Hudčeková

Bobřík odvahy zaujal i mě (Vaška). Pan učitel Knapp se schoval u jakéhosi domu a tam nás úspěšně strašil. Všichni jsme se sice lekli, ale až na tři holky nikoho ani nenapadlo brečet. Byla to parádní tečka za naším ekologicko-sportovním kurzem na Zvíkovci.

Vašek Hron

Nejvíc mě zabavil bobřík odvahy. Už když se přiblížila jeho chvíle, začala se čtvrtina lidí bát. Cestu sice značily červené svíčky ve sklenicích, ale stromy i keře vypadaly strašidelně. Moje kamarádka se začala děsit, takže jsme usoudily (holky), že bude lepší počkat na další dvojici. Nyní jsme pokračovaly v hrůzostrašné cestě společně. Šly jsme neslyšně jako myšky. Najednou v křoví něco zašustilo a pak BAF – vyjukl na nás pan učitel Knapp osvícený baterkou. Po tomto zážitku jsme postupovaly podél řeky a nabraly si vodu do bot. K dovršení všeho na nás za mostem vybafli i kluci, ale pak nám řekli, že máme jít k ohništi. Všechno dobře skončilo a my máme na co vzpomínat.

Katka Vanická