Výlet, 8. tř., Emílovna

V chatě rozdělené na apartmány jsme se ubytovali v úterý 12. června. Vybavení místností bylo na úrovni, až na některé nepohodlné postele v dívčím apartmánu. Co se týče vaření a stravování, šlo většinou o individuální záležitost. Po osobním volnu se pak celá naše třída vydala na vycházku po okolí Emilovny a při té příležitosti si zahrála některé hry v přírodě.

Hlavní program nás však čekal následující den, ve středu. Vstávalo se před osmou hodinou tak, abychom již v půl deváté vykročili na pěší výlet do Týřova, odtud do Skryjí a ze Skryjí autobusem do Broum, kde jsme si nakoupili občerstvení. Zpět do Emilovny jsme šli opět pěšky, a protože jsme trošku bloudili, bolely nás po návratu nohy. Následný odpočinek přišel každému vhod.

V půl osmé večer se zapálil táborák. Posezení u ohně bylo dobrou příležitostí k tomu, abychom si popovídali o svých zážitcích a také si opekli buřty a maršmelouny. Někteří se dokonce stihli i vykoupat v místním rybníčku.

Čtvrtek byl dnem rozloučení s Emilovnou a návratu domů. Zamířili jsme do Roztok, odkud naše cesta pokračovala plavbou na kanoích, které pro nás přivezli bratři paní učitelky Peterové. Po řece jsme se splavili do Račic, kde se přestupovalo na vlak. Po železnici jsme se šťastně vrátili až do Jesenice.

Třídní výlet se nám líbil, jen ty pěší túry nemusely být tak náročné. Ale máme na co vzpomínat, za což našim paním učitelkám moc a moc děkujeme.

Napsali žáci 8. třídy

DOPLNĚNÍ

V úterý jsme dojeli vlakem do Roztok, kde na nás čekalo auto LČR. Odložili jsme si svá zavazadla a nalehko se vydali směrem k NS U Eremita. Až posléze jsme zjistili, že Dan se rozhodl zvýšit svoji kondičku tím, že si svůj 16,5 kg vážící batoh vynese na Emilovnu sám, a tak absolvoval celou jedenáctikilometrovou trasu s batohem na zádech.

Na NS jsme se pohybovali obezřetně, neboť povrch byl mokrý, a tudíž kluzký. Za tuto komplikaci jsme byli po zásluze odměněni nálezem devíti kusů mloků, kteří (na rozdíl od nás) vlhko milují. Zatímco trasa NS vede po vrstevnici a pak pozvolna klesá k Berounce, my jsme na jejím konci začali stoupat. Nejprve do Bránova, dále k chatě Bránovská vrata a odtud lesní cestou, která byla lemována množstvím lesních jahod, až k našemu cíli – chatě Emilovna.  

Děvčata i kluci bydleli ve dvou apartmánech, v každém byla perfektně vybavená kuchyňka, koupelna a tři pokoje.

Poslední den nám opět LČR zprostředkovaly odvoz zavazadel ke křivoklátské škole, kde jsme se nalodili a dále pokračovali na kánoích. Ve Zbečně jsme si udělali zastávku a občerstvili se. Naše putování končilo po devíti kilometrech v Račicích pod jezem.

Děkuji pracovníkům LČR Křivoklát za ochotu a vstřícnost při zajišťování výletu a za bezplatnou dopravu zavazadel. Na závěr ještě musím pochválit osmáky za bezproblémový průběh výletu – na srazy chodili včas, ochotně pomáhali s loděmi, s rozděláváním ohně, šlapali a neprotestovali – prostě jsme se na ně mohli ve všem spolehnout.

Mgr. Vlastimila Knappová