Výlet 9. třídy 2016

Červen je, jak se zdá, měsícem loučení, tedy zejména pro nás – deváťáky, děti s občankou, jak já říkám. Loučíme se školním rokem a se školou vůbec.

STŘEDA 8. 6. 2016

Symbolem loučení bývá i třídní výlet. Ve středu 8. června jsme si sbalili zavazadla a vypravili se do rekreačního střediska Vojtův mlýn v Čisté. Je to celkem blízko, tak jsme těch zhruba 15 kilometrů ušli pěšky. Byla to dobrá příležitost kochat se krásnou přírodou, památkami a dopřát si i malinovku. Cesta mi nicméně přišla náročná. Protože však holky pořád opakovaly typickou výletní otázku „Kdy tam už budeme?“, nebyl jsem asi jediný. Možná ale, že se jen nemohly dočkat.

Když jsme po pěti hodinách chůze dorazili do areálu rekreačního střediska, ubytovali jsme se v chatkách. Mám-li citovat stížnosti spolužaček (kluci si většinou nestěžovali), nebyly tam zásuvky, byla zima, bylo vedro atd.

ČTVRTEK 9. 6. 2016

Druhý den probíhal ve znamení sportu. Rozehráli jsme turnaj v tenisu, volejbalu a ve fotbalu. Když jsme nebyli zrovna na tenisovém kurtu, dováděli jsme v rybníku poblíž. Já si však bohužel „natáhl“ při cestě nohu, a tak jsem sotva chodil. Na příkopy si dávejte pozor, prosím! Komu se sportovat nechtělo, hrál s kartami třeba „prší“ nebo tančil v altánku na pop music. Také se mohl nechat „profesionálně“ nalíčit od holek, oddávat se fotografování okolí, šílet z nedostatku zásuvek a nedostupnosti internetu, hrát v jídelně na piano nebo nakupovat v nekonečné smyčce nanuky.

Večer jsme zapálili táborový oheň a jako druhou večeři si nad plamenem opekli buřty. Přitom došlo na tichou poštu a koukání na hvězdy, dokud stoupal kouř z doutnajícího zbytku ohně. Pak paní učitelka Knappová vyhlásila bobříka odvahy. Vyhnali jsme z chatek spící táborníky (k tomu nám dobře posloužila maska kostlivce Sanse ze hry Undertale) a vydali se na trasu. Nočního dobrodružství nakonec nikdo nelitoval.

PÁTEK 10. 6. 2016

Pátek byl posledním dnem výletu. Každý si už balil věci na cestu domů. Po snídani v podobě chleba s džemem a rohlíků se sýrem a šunkou se vyhodnotily sportovní soutěže a vítězům byly předány nanuky. Poté jsme se rozloučili s personálem Vojtova Mlýna a zamířili k domovu. Každý si s sebou odnášel dojmy ze společného pobytu, vzájemné pospolitosti. Výlet se opravdu povedl, za což je třeba poděkovat nejen všem účastníkům, ale též panu Šikovi, který nám vezl naše zavazadla tam a zpátky, zajistil buřty a udělal nám pěkné posezení u ohně! Ještě jednou – DÍKY!

Marek Piškule