Poděkování

Každý se mě ptá, jak se mi na gymnáziu daří. Odpovídám, že výborně. Odložím-li na moment skromnost, měl jsem jako jediný ze třídy samé jedničky a dostal pochvalu ředitelky školy. Jako bývalý žák jesenické školy musím uznat, že jsem byl připraven velice dobře. Všichni čtyři „gympláci“ z Jesenice jsme v přijímacích zkouškách dopadli skvěle, já byl druhý nejlepší a spolužáci byli také v první třetině uchazečů. I letošní deváťáci prý dopadli v přijímačkách dobře. 

Zejména znalosti z hodin češtiny byly znatelné. S mluvnicí jsem neměl sebemenší problém a o většině věcí, co jsme brali v literatuře, jsem už slyšel právě na základce. I znalost zeměpisu se ukázala hned. Někteří spolužáci z jiných škol měli problémy s mapami, to u Jesenických nehrozilo, na práci s mapami jsme byli zvyklí a nebyl pro nás problém se z map učit. Jako člověk, kterého biologie nikdy nebavila, musím říct, že i v tomto směru byly položeny dobré základy. Moje spolužačka ze základky a zároveň současná spolužačka Jolča Ťažiarová, která se přírodopisu věnovala již na ZŠ, je v naší třídě v biologii s přehledem nejlepší a je úspěšná i v soutěžích, kde sklízela úspěch. Co se dějepisu týče, společně s dalšími dvěma studenty jsem se zúčastnil soutěže, zaměřené tento rok na dějiny Československa od konce druhé světové do února 48. Na krajském kole jsme vybojovali 4. místo a na podzim jedeme do Chebu na kolo republikové. Dále musím zmínit jazyky. Němčina mi jde, společně s Jolčou patříme k nejlepším ve třídě. V angličtině jsem sice v druhé, pomalejší skupině, ale nemůžu říct, že bych měl problémy. Musím ještě dodat, že značný náskok v matice jsem měl také díky paní učitelce Michlové, ke které jsem v devítce nějaký čas chodil na doučování.  

Ne vždy platí, že městské školy jsou lepší než vesnické, za ten rok na gymplu jsem to poznal velice dobře. Matiku a fyziku jsem doučoval spoustu lidí a dost z nich bylo z městských škol. Záleží také na jedinci, jak je snaživý a tak podobně, ale bylo moc dobře vidět, kdo dobré základy má a kdo ne. Proto tedy nechápu, když slyším, jak si někteří žáci na jesenickou základku stěžují. Neříkám, že jsem byl vždy se vším spokojený, ale na základku rád vzpomínám. Milé a přátelské prostředí a zároveň dobrá příprava na střední školu, to je myslím ideální kombinace. Chytří žáci ZŠ Jesenice s předpoklady dělat vysokou školu by se tedy určitě neměli bát na gympl jít, i když vím, jak jsou od toho některými lidmi odrazováni.

Milan Ondič, student GZW Rakovník