Kroužek florbalu
„Gól! Tyčka! Břevno! Vysoká hůl! Faul! Au, to štíplo…“ To jsou výrazy, se kterými se potkáváme každý čtvrtek odpoledne v tělocvičně na kroužku florbalu.
Florbal je kolektivní halový sport, který se hraje na hřišti o rozměrech 40 x 20 metrů, ohraničeném mantinely, s lehkým dutým plastovým míčkem. Standardně je z každého týmu na hřišti v jeden moment pět hráčů v poli a jeden brankář. Hráči v poli při hře používají speciální florbalové hole. Toto je ve zkratce definice v poslední době velmi oblíbeného sportu.
V našich podmínkách využíváme celou plochu školní tělocvičny a jako mantinely nám slouží lavičky. Počet hráčů v poli se v rámci kroužku odvíjí od množství příchozích dětí, ale s ohledem na velikost hrací plochy hrají týmy se čtyřmi hráči v poli a jedním brankářem. U brankářů je nutno se také zastavit, protože bez případných dobrovolníků z řad dětí se jimi stávají trenéři. Samotný brankář má speciální výstroj, která se skládá z vypolstrovaných kalhot a dresu, helmy, nákoleníků a rukavic.
Díky sportovnímu vybavení základní školy máme pro kroužek k dispozici veškerý komfort vč. relativně velkého množství hokejek. Každý čtvrtek se scházíme v 15.10 hodin v tělocvičně a trénink začínáme rozcvičkou, kterou si vedou samy děti. Následně se jdou brankáři obléct a mezitím se rozdělíme do družstev. Při samotné hře se snažíme malým hráčům vštípit myšlenku, že se jedná o kolektivní sport, při kterém je vhodné si přihrávat. Cílem každého týmu je samozřejmě dát více gólů než soupeř a vyhrát.
Během tréninku dáváme hodně prostoru hlavně samotné hře, aby si všichni zahráli, zaběhali a vybili „přebytečnou“ energii, a při tom hráli fair play. Trénink vždy končí kolem 16.30 hodin strečinkovou „rutinou“, tj. individuálním protažením svalů.
Co napsat na závěr? Při florbalu se dá zažít spousta legrace a zábavy, někdy to sice trochu štípne, ale hlavně se hýbeme a nesedíme pouze u počítače nebo počítačových her.
Za kroužek florbalu Ing. Jan Polák