Botanická zahrada Praha, 6. a 7. tř.
Jak stojí na webové stránce https://www.botanicka.cz, „Pražská botanická zahrada na malebné stráni v Troji je místem pro celou rodinu. Venkovní areál nabízí prostor pro odpočinek, poznání i zábavu…“ A právě za poznáním i zábavou se sem ve středu 15. května vypravily 6. a 7. třída ZŠ a MŠ Jesenice.
Naše exkurze v botanické zahradě začala návštěvou známého skleníku Fata Morgana. Je v něm spousta zajímavých rostlin, které z něj dělají jakousi džungli uprostřed Prahy. Kromě rostlin zde najdeme i různé ryby, obojživelníky či tropické motýly.
K zahradě patří i další místa, která jsme navštívili. Posloužila nám jak k odpočinku a občerstvení, tak i nádherným vyhlídám na hlavní město. Mnozí si na památku koupili suvenýry, které budou hezkou vzpomínkou na tento super výlet.
Sestaveno z příspěvků Eriky Švarcové a Tobiáše Řezáče z 6. třídy
Text Eriky a Tobiáše doplnila podrobnějšími informacemi paní učitelka Vlastimila Knappová:
Exkurzi v botanické zahradě jsme začali „zrychlenou“ prohlídkou její severní části. Kolem skleníků se sukulenty jsme zamířili k jezírku a okolním mokřadům a Pinetem (část věnovaná jehličnanům) prošli k severoamerickým pouštím a polopouštím, odkud byl úžasný pohled na naše hlavní město.
Následoval přesun lesními biotopy až na okraj lesa k „železným lamám“ a poté na nově zpřístupněnou lávku ke skleníku Fata Morgana. Ten letos slaví své dvacáté narozeniny. Zde jsme měli rezervovanou prohlídku s průvodkyní. V šedesáti minutách jsme si prohlédli všechny tři části skleníku včetně podzemní štoly s tropickým akváriem plným ryb. Paní průvodkyně nás seznámila nejen se zajímavostmi z říše rostlinné, ale i s rybami, a hlavně motýly.
Už víme, proč motýli migrují a podle čeho se na svých cestách orientují, že „ochutnávají chodidly“, nejrychlejšími ze skupiny jsou lišajové (50 km/h, uletí až 4500 km), martináč Attacus atlas svými mimikry na křídlech napodobuje hada (a tím „mate“ predátory) apod.
Odpoledne jsme se zaměřili na jižní části areálu s kouzelnou japonskou zahradou, dalšími biotopy a výhledem na vinici, Trojský zámek či Petřín. Zpět k autobusu pak vedly naše kroky přes Stráň, kolem Včelího světa opět do severní části zahrady. Na zpáteční cestě došlo i na prověření znalostí dětí kvízem.
Výklad obou průvodkyň byl fundovaný, zaujal děti i nás dospěláky, a to především zajímavostmi o motýlech a jejich kuklách, z kterých se líhli. Počasí nám přálo, děti byly poměrně vzorné – co víc si přát… Myslím, že jsme si všichni den v pražské botanické zahradě náramně užili.
