Mauthausen, 8. a 9. tř.

23. 05. 2024

Ve dnech 23. - 24. května 2024 proběhla dějepisná exkurze našich žáků, která byla určena pro osmáky a deváťáky. Tentokrát měla dva cíle: seznámení s pamětihodnostmi Českého Krumlova a s historií a fungováním koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku. Tento výlet za poznáním byl dalším v pořadí návštěv bývalých koncentračních táborů (v loňském roce jsme navštívili KT Flossenbürg v Německu).

První den exkurze jsme si prohlédli nejvýznamnější pamětihodnosti Českého Krumlova (s průvodkyní) a areál kláštera ve Vyšším Brodě, který je v současnosti jediným fungujícím mužským cisterciáckým klášterem v ČR.

Č. Krumlov v jižních Čechách, asi 22 km jihozápadně od Českých Budějovic, je turistickým a kulturním centrem oblasti. V minulosti byl sídlem mnoha významných šlechtických rodů (Vítkovci, páni z Krumlova, Rožmberkové, Schwarzenberkové…), které cíleně pečovaly o jeho výstavbu a reprezentativní charakter. Jeho středověké centrum je od r. 1963 městskou památkovou rezervací a v r. 1992 bylo zařazeno na seznam UNESCO. Vedle proslulých památek je město v současnosti známé také pořádáním řady kulturních akcí a festivalů (Slavnosti pětilisté růže, Mezinárodní hudební festival Č. Krumlov ad.).

Klášter ve Vyšším Brodě nás překvapil svou rozlehlostí.
Byl založen Vokem z Rožmberka v r. 1259 a jako jeden z mála klášterů nebyl Josefem II. zrušen, neboť zdejší mniši vyučovali náboženství a teologii. Na konci 19. st. (1890) byl dokonce vyšebrodský opat Leopold Wackarž zvolen generálním opatem celého cisterciáckého řádu. V r. 1941 byli mniši vyhnáni a až do konce války klášter sloužil jako sklad pro ukradená umělecká díla. Cisterciáci se sem vrátili díky restituci v r. 1991. V současnosti zde žijí 3 mniši s trvalými sliby a 1 kandidát.

Druhý den jsme absolvovali asi tříhodinovou prohlídku proslulého koncentračního tábora Mauthausen v Rakousku.
Místo na nás v porovnání např. s Osvětimí nebo Terezínem nepůsobilo tak depresivně, ale při podrobnější prohlídce celého komplexu jsme nejednou cítili mrazení v zádech.

Název města je odvozen z něm. Maut = mýto a poprvé je obec zmiňována v historických pramenech už v r. 1007. Během 1. sv. války existoval na východ od města zajatecký tábor. Bylo zde umístěno mnoho ruských, srbských a italských vojáků (někdy až 40 000), z nichž kolem 9 000 mužů v táboře zemřelo. Na jejich památku byl založen vojenský hřbitov.

Do povědomí veřejnosti se obec nejvíce zapsala v souvislosti s léty 1938 – 1945, kdy poblíž existoval koncentrační tábor (1. KT mimo vlastní území Německa). První vězni sem byli dopraveni už v srpnu 1938 z Dachau. Rozhodujícím faktorem pro volbu místa byl výskyt žuly ve zdejším kamenolomu. Vězni nejprve pracovali na výstavbě tábora, později byli využíváni řadou firem jako levná pracovní síla.
Místo lze označit za „peklo na zemi“. Zařazení tábora do tzv. 3. stupně znamenalo ty nejtvrdší podmínky pro vězně v rámci systému KT. Celkem sem bylo deportováno kolem 200 000 osob, z nichž zahynula více než polovina (odhady jsou cca 120 000). Tisíce vězňů byly ubity, zastřeleny, zavražděny injekcemi nebo usmrceny zmrznutím při tzv. koupelích smrti. Další byly zavražděny v plynové komoře. Spousta ubožáků zemřela také následkem bezohledného vykořisťování pracovní síly ve spojení s týráním, nedostatečným přísunem kvalitní potravy, nevhodným ošacením a chybějící lékařskou péčí.

Mauthausen mimo jiné fungoval také jako likvidační tábor pro české odbojáře. Zahynuli zde např. pomocníci a příbuzní čs. parašutistů Kubiše a Gabčíka a známý písničkář K. Hašler. Celkem tu zemřelo více než 4000 Čechů a Slováků.

Naše skupina si postupně prohlédla vše, co z bývalého tábora zbylo, např. prádelnu, ubikace, pozůstatky karanténního a stanového tábora, nemocniční revír, krematorium, plynovou komoru, tzv. apelplac a „Zeď nářků“, kde byli nováčci poprvé vystaveni týrání ze strany příslušníků SS. Nakonec jsme si prošli tzv. Park pomníků, který vznikal od r. 1949 na místě dřívějších správních budov SS před vnitřní branou do tábora. Alespoň z dálky jsme spatřili místo, kam byl sypán popel zemřelých, a nechvalně známé schody smrti, kde docházelo k častým vraždám, a to především vězňů z trestního komanda. Vězně tu nutili v řadě jednoho za druhým vynášet po 186 schodech hrubě vysekané bloky kamenů, které někdy vážily až 50 kg. Někteří z těch, kteří toto utrpení přežili, bývali seřazeni na okraji útesu známého jako „parašutistická stěna“ a zde donuceni spáchat sebevraždu skokem ze skály.

Prohlídka tohoto ponurého místa v nás zanechala hluboký dojem. Určitě nikdo by se zde nechtěl ocitnout jako vězeň.
Všechny cíle exkurze se podařilo splnit. Přes občasné přeháňky jsme měli pěkné počasí, prohlídky Č. Krumlova, Vyššího Brodu a zejména Mauthausenu byly velmi zajímavé a poučné.

Jménem ZŠ a MŠ Jesenice děkuji p. řidiči Zdeňku Vavřičkovi a jeho firmě Vatra Bohemia z Kralovic za to, že nás dovezl vždy bezpečně a včas a ochotně plnil všechna naše přání.

Mgr. Petra Hrůzová