Zvíkovec, 6. tř.

Pondělí 8. 9.

Rozdělili jsme se na dvě skupiny – cyklisty, kteří zdolávali kilometry na svých kolech, a „pěšáky“, kteří zvolili kombinovanou cestu vlakem, autobusem a nakonec pěšky.

Skupina osmi odvážlivců na kolech jela přes Drahouš a Čistou na Krakovec. Tam si prohlédla v doprovodu pana kastelána Jiřího Sobka zříceninu hradu (zámku). Nahlédla tak do jeho historie a připomněla si slavné filmové příběhy „Ať žijí duchové“ a „Princ a Večernice“, které se na tomto místě natáčely. Také se dozvěděla, že si zámek nechal postavit Jíra z Roztok za vlády krále Václava IV.

Po návštěvě Krakovce pokračovali cyklisté v jízdě ke kempu Pohoda na Zvíkovci. Po krátkém odpočinku a seznámení s areálem se vydali naproti ostatním spolužákům, kteří mezitím putovali pěšky podél říčky Javornice. Z jejich pohledu probíhala cesta následovně…
Vlak nás nejprve dovezl do Rakovníka, kde nám zbylo poměrně dost času. Využili jsme ho k návštěvě zdejší botanické zahrady, kde nás zaujali byliny, stromy i bažanti, pestrobarevní zástupci ptačí říše. Poté jsme přešli na autobusové nádraží a dali si na chvilku rozchod před odjezdem na Krakovec.

Když jsme dorazili na místo, skupina cyklistů už byla na prohlídce hradu. Nám se to bohužel nepoštěstilo. Prošli jsme si alespoň jeho okolí a vyfotili se u sochy mistra Jana Husa. Dále nás cesta zavedla k říčce Javornici, podél níž jsme pěšky zdolávali terén, někdy dosti náročný. Cesta byla po dešti promáčená, ale my jsme se nevzdávali, pro pobavení si zpívali pásničku „Jožin z bažin“ od skupiny Banjo Band a statečně přeskakovali kaluže, které se na cestě vyskytovaly. Během pochodu nám přišel vhod odpočinek v Machově mlýně, kde se dalo koupit i malé občerstvení. V odpoledních hodinách jsme všichni v pořádku došli na Zvíkovec.

V kempu jsme se ubytovali po čtyřech v chatkách a po společné večeři si ještě stihli napsat kvíz, rozdat první diplomy a odměny pro nejlepší a namalovat erby našich chatek.

Úterý 9. 9.

Den začal vstáváním v 7:45 a pak ti, co měli zájem, se mohli jít vykoupat do řeky Berounky. Následovala rozcvička, snídaně (párky s chlebem) a 30minutové volno před rozdělením třídy na dvě skupiny. Jedna šla střílet ze vzduchovky, druhá se odebrala do lesa poznávat stromy a rostliny. Potom nastal čas na oběd.

Skončením polední pauzy pokračoval program ve stejných skupinách. Zatímco jedna procvičovala kartografii, druhá chytala a poznávala vodní živočichy. Po zkoušce z listů stromů jsme podnikli výlet na vyhlídku Plazy. Nachází se asi 2 km od našeho kempu a skýtá úchvatný pohled na Berounku.

Čas po večeři vyplnil kvíz o živočiších a také hledání v mapě. Potom se vyhlásila večerka a šlo se spát.

Středa 10. 9.

Celkem jsme cestou udělali tři zastávky: u Skryjských jezírek, v Památníku Joachima Barranda ve Skryjích (známém jako muzeum, v jehož sklepení je možné pokusit se najít trilobity) a třetí na nalezišti, kde jsme opět pátrali po trilobitech.

Během návratu do kempu jsme strašně zmokli, přesto nás neminul obvyklý testík z celého dne. Následovala večeře a po ní přednáška zaměstnance Lesů ČR o myslivosti. Ve 22:00 přišla večerka a tím i tečka za náročným dnem.

Čtvrtek 11. 9.

Na čtvrtek byly naplánovány lodě. Po snídani nás postupně odvezla auta k tábořišti U Potůčků, odkud jsme se na lodích plavili zpět k našemu kempu. Během plavby jsme museli dvakrát přenášet lodě přes jezy. Návrat se konal až ve tři hodiny odpoledne.

Po pozdním obědě jsme měli pauzu, aby nám slehlo, a potom se šla hrát přehazovaná. Ve večerním čase se všichni připravovali na ohlášenou bojovku, kterou zorganizoval pan učitel Pecka. Spočívala ve zdolání lesní trasy označené svíčkami. Každý ji musel projít sám. Bylo to strašidelné, ale všichni jsme to zvládli.

Pátek 12. 9.

V pátek se vstávalo jako vždy v 7:45 a po pravidelné ranní rozcvičce byla snídaně. Pak začalo balení zavazadel a úklid. To je vždy největší oříšek, protože dostat oblečení a spacák zpátky do tašky je o hodně těžší, když jsou všechny věci použité. Naštěstí si každý poradil.

Trošku nás strašilo počasí, neboť předpověď hlásila déšť. Limit na sbalení a odevzdání chatky byl do 10:30. Ten děti zvládly a chatky odevzdaly uklizené, věci zabalené a připravené k odvozu. Tatínek Marka Sáry pro ně přijel v 11:00 hodin.

Oběd jsme dnes měli dřív kvůli odjezdu autobusu. Když se chystali opustit kemp i cyklisté, začalo pršet. Každý se pečlivě zabalil do pláštěnek a vyrazil na první kopec. Na jeho vrcholu jsme s úlevou zjistili, že je po dešti. Ani pohled na oblohu už žádnou další spršku nenaznačoval.

Cestu domů jsme zvolili mírně odlišnou, abychom nejeli tam i zpět po stejné trase. Zastavili jsme se v Zavidově, kde si děti doplnily zásoby cukru, a pokračovalo se ve směru na Soseň. Každý si uvědomoval, že kopec v lese před Sosní je opravdu dlouhý a náročný. Jako první ho zvládl vyjet Marek Sára. Pak už nás víceméně žádný kopec nepotkal a sjeli jsme ze Sosně přes Račí hrad do Jesenice. Dorazili jsme dlouho po „pěšácích“, protože těm jel autobus přímo do Rakovníka, kde přesedli na vlak a byli v Jesenici. Tam si všechny děti převzali rodiče. Kurz to byl moc pěkný a chci všem poděkovat za účast a vzorné chování.