Ekologicko-sportovní kurz 8. - 12. 9. 2008

Pondělí 8. 9.

Náš netrpělivě očekávaný kurz začal v pondělí ráno před školou, kde jsme shromáždili ve dvou skupinách – cyklistické a té, která dala přednost dopravním prostředkům. Společným cílem první fáze cesty byl hrad Krakovec. Tam cyklisté dojeli na svých kolech, zatímco druhá skupina cestovala nejprve vlakem do Rakovníka a potom autobusem z Rakovníka do Krakovce. U známé středověké památky se obě skupiny setkaly. Rovněž se soutěžilo. Na otázky o Krakovci nejlépe odpovídali kluci, a proto zaslouženě vyhráli.

Po krátké zastávce u hradu jsme se opět rozdělili. Kolaři pod vedením pana učitele Knappa a pana Víta Baziky šlápli do pedálů a my ostatní jsme se s paní učitelkou Knappovou vydali pěšky na 12kilometrovou túru do Zvíkovce. Cesta to však byla zábavná a všímali jsme si během ní mnoha přírodních zajímavostí. Tak jsme kupříkladu zblízka viděli slepýše, hovnivála i pstruhy. Místem našeho týdenního soustředění byl kemp U Varských v obci Zvíkovec. Tady jsme se ubytovali v okálu a chatkách a ještě stihli koupání v řece Berounce. Můžeme-li soudit podle prvního dojmu, tak se nám na kurzu určitě bude líbit.

Úterý 9. 9.

V 7:30 nás budíček vyhnal z postelí na rozcvičku. Snídaně, úklid, bodování a dopolední zaměstnání – tak bude teď vypadat začátek příštích dnů. Také se většinou budeme dělit na dvě pracovní skupiny. Ta první dnes poznávala bezobratlé živočichy, druhá trénovala střelbu ze vzduchovky. Odpoledním hitem se však stala plavba na kanoích a šlapadlech po řece Berounce. Bylo móóóc fajn!

Středa 10. 9.

Už dávno dopředu jsme věděli, že nás ve středu čeká dlouhý pěší výlet do Skryjí, přesněji do Národní přírodní rezervace Skryjsko-týřovické kambrium. Každý se vybavil batůžkem, pláštěnkou, jídlem a pitím a samozřejmě penězi. Procházeli jsme krásnou krajinou, až jsme došli ke Skryjským jezírkům, místu proslulému nálezy dávných trilobitů. Však se nám nějaké části těchto zkamenělin podařilo najít! Nevynechali jsme ani návštěvu Muzea Joachima Barranda a zříceniny hradu Týřov (tedy aspoň většina z nás), kde jsme svou přítomnost stvrdili vlastními podpisy a pořízením fotografií.

Na zpáteční cestě se k radosti šesťáků připojil k naší výpravě pes. Nechtěl se vzdálit a doprovodil nás až do tábora. Nebyl ale sám, kdo dnes za námi přišel. V 17:45 nás návštěvou poctili i naši učitelé, jmenovitě paní učitelka Valešová, paní učitelka Hrůzová a pan učitel Modrý. Bylo příjemné vidět další známé tváře ze školy. Jejich přítomnost vyvolala tak velké nadšení, že Vašek Kejla, Zděnda Vondrák a Filip Vodrážka přivítali trojici radostným skokem ze zálohy. Vlastně to mělo být přepadení!

Po skvělé večeři (kuřecí stehýnka a brambory) se v jídelně uskutečnila zajímavá přednáška o „lesařině", jak práci lesníků nazýval přednášející pan Šebek z informačního střediska Lesů ČR. Netušili jsme, kolik práce stojí kupříkladu za zalesňováním pasek. Začíná to pěstováním sazenic a jejich ochranou, zakládáním lesních školek, vysekáváním trávy a prořezáváním a pokračuje to dál a dál až ke zdravým stromům. Neméně poutavé bylo i povídání o lesní zvěři, které pan Šebek doplnil troubením na vábničku a ukázkami trofejí. A právě napodobování hlasů zvířat se stalo velkou zábavou, u níž jsme se všichni notně nasmáli!

Čtvrtek 11. 9.

Po celodenním výletu do Skryjí jsme se vrátili k zavedenému programu, při němž se střídají aktivity sportovní a přírodovědné. Shrneme-li to, tak jsme dnes poznávali nejrůznější rostliny, zejména dřeviny, učili se orientaci v přírodě (a to i s buzolou a mapou), trénovali „morseovku" a samozřejmě vydatně sportovali. Velké oblibě se těší přehazovaná a úplně nejvíc plavba na kanoích a šlapadlech.

Než jsme se nadáli, byl tady večer a slíbený táborák. Jednotlivé skupinky si připravily pestrý program a snažily se bavit ostatní. Vrcholem se ovšem stal bobřík odvahy! Zpočátku si někteří na zkoušku odvahy příliš netroufali, ale nakonec nad svým strachem dokázali zvítězit. Odměnou za statečnost nám byly buřty, které jsme si mohli opéci.

Pátek 12. 9.

Páteční dopoledne se neslo ve znamení aktivního pohybu. Nejprve proběhl sportovní čtyřboj družstev (švihadla, chůdy, přetahování, štafeta) a poté jsme si zahráli brenbal. Je to hra švédského původu (původně „brännball"), která má řadu společných prvků s baseballem. Nutno přiznat, že nás dost zaujala. Nicméně si už každý uvědomoval, že kurz definitivně končí. Sbalili jsme si zavazadla, uklidili po sobě v chatkách a rozloučili se s personálem, který se o nás po celou dobu vzorně staral – nejprve kolaři a potom i ostatní, čekající na autobusový spoj.

Napsali: Eliška Brdová, Kristýna Pudivítrová, Petra Polakovičová a Václav Dlask

Žákovské ohlasy

Na kurzu jsme si užili spoustu zábavy. Nejvíc se mi asi líbila plavba na kanoích. A také, když jsme hráli brenbal. I celodenní výlet stál za to, i když jsme se po návratu sotva postavili na nohy. Celý kurz byl prostě fajn. Eliška Brdová

Mně se nejvíc líbilo, jak jsme jezdili na šlapadlech a kanoích. Pak také bobřík odvahy, ale vůbec jsem se nebála! Bavilo mě hrát brenbal, skákat přes švihadlo a chodit na chůdách. Velmi pěkné to bylo na Týřově a u Skryjských jezírek, jak tam stékal ten vodopád po skále. Každý večer jsme hráli na schovávanou. Monika Drábková

I já jsem se vždycky těšil na kanoe a šlapadla. Dobrý byl také bobřík odvahy. Šel jsem na něj se Zdeňkem Novotným a zpočátku jsme z toho byli docela vyklepaní. Nakonec jsme zjistili, že ani moc strašidelný nebyl. Víc nás děsil budíček v půl osmé. Jakub Svatoň

Já nezapomenu na to, jak se skoro každý večer před schovávanou naše celá třídní parta sešla u kolotoče a zpívala rockové šlágry. Hezký byl i výlet do místa zvaného Skryje, kde jsme si mohli najít nějakou zkamenělinu trilobita. Na všechno budu dlouho vzpomínat. Štěpánka Edlová

Závěrečné slovo vedoucí kurzu

Chci poděkovat všem zúčastněným, díky nimž kurz probíhal v přátelské atmosféře. Vyskytl-li se nějaký problém, byl rychle vyřešen. Děti spolu velmi dobře komunikovaly a do stálého kolektivu se naprosto přirozeně zapojili i dva žáci opakující 6. ročník.
Dále bych ráda poděkovala manželům Kejlovým a Janu Brdovi za bezplatný odvoz zavazadel, Michalu Pechovi za zapůjčení plaveckých vest, IC LČR v Křivoklátě za bezvadnou přednášku a Radce a Igorovi Tjutčevovým za jako vždy perfektní servis, ochotu a nepřekonatelnou „kuchyň". Děkuji též Víťovi Bazikovi za výpomoc při cestě kolařů do Zvíkovce a zpět.

Vlastimila Knappová