Ekologicko-sportovní kurz 6. třídy 8. - 12. 9. 2014

pondělí 8. 9.

Ekologicko-sportovní kurz na Zvíkovci začíná dopravou do tábora, a to ve dvou variantách – na kole (kolaři), anebo částečně dopravními prostředky a poté pěšky (pěšáci). Pěšáci cestovali nejprve vlakem do Rakovníka a odtud autobusem do Krakovce. Známý hrad jsme si prohlédli spolu s kolaři, kteří sem rovněž přijeli. Pan průvodce nás obeznámil s historií Krakovce a pak nám pokládal kontrolní otázky.

Po prohlídce hradu se od nás kolaři odpoutali a nás čekalo 12kilometrové putování pěšky. Bylo to dobré, i když jsme se místy brodili. V cíli všichni sice říkali, jak je bolí nohy, ale stejně se šli vykoupat do řeky. Večer jsme v jídelně vyráběli erby, hráli bingo a baštili palačinky. Když byla později vyhlášena večerka, šlo se do chatek spát.

Napsala Katka Dohnalová

Naše skupina cyklistů vyjela od školy ráno v půl deváté. Projeli jsme několika vesnicemi, jejichž názvy si už nepamatuji. Cestou jsme se dozvěděli mnoho zajímavostí, například o Třech křížích nebo o Krakovci, kde se kromě jiného natáčely i dvě pohádky. Z Krakovce pak cyklisté pokračovali v jízdě, během níž paní učitelka Knappová navrhla návštěvu nedávno postavené rozhledny. Stála na velkém kopci a my jsme byli první školní třídou, která sem zavítala. Odtud už cesta do Zvíkovce vedla jen z kopce.

Po příjezdu do tábora se všichni cyklisté ubytovali a vybalili si kufry. Potom se čekalo na pěšáky. Někteří jim šli naproti, jiní dali přednost lovení rybiček v řece. V šest hodin večer, kdy už pěšáci dorazili, se šlo společně na večeři. Karbanátky s brambory všem náramně chutnaly. Večerka byla v půl desáté a v deset hodin se už muselo všude zhasnout.

Napsala Julie Rácová

úterý 9. 9.

Úterý na Zvíkovci začalo ranní rozcvičkou, snídaní (chléb s máslem a marmeládou) a dopoledním programem. Pro tento účel jsme se opět rozdělili na pěšáky a kolaře, a zatímco jedna skupina trénovala hry s míčem, druhá poznávala s p. učitelkou Knappovou dřeviny. Je zřejmé, že se činnosti skupin později vyměnily, aby každý mohl splnit to své.

Přestávku mezi dopoledním a odpoledním programem obstaral oběd (rýže s omáčkou) a polední klid. Pak se až do večeře (výborné špagety) pokračovalo ve skupinách v trénování her a chytání a poznávání vodních živočichů.

Po večeři jsme vyslechli přednášku o myslivosti a hned po ní vystoupilo osa-zenstvo chatky č. 1 se svým programem. Byl velmi legrační, takže jsme se do chatek odebrali ve veselé náladě. Někteří už usínali, když přišla paní učitelka a zeptala se nás, zda se chceme podívat na měsíční úplněk. Samozřejmě jsme šli, a to bez baterek, protože měsíc opravdu hodně „svítil“. Tajuplné zakončení dne se nám moc líbilo.

Veronika Doležalová a Aneta Navrátilová 

středa 10. 9.

Dnes jsme šli na celodenní výlet do Skryjí. Vstávalo se kolem půl osmé a na rozcvičce předcvičovaly holky z druhé chatky. Ke snídani jsme měli míchaná vajíčka se slaninou a chlebem, tedy vydatnou stravu před náročným pochodem.

Z tábora se vycházelo kolem 9. hodiny. V Hradišti jsme se zvážili na váze (i s paní učitelkou) a zjistili, že naše celková hmotnost dosáhla jedné tuny. V Čilé jsme posvačili a pokračovali podél Zbirožského potoka k Jezírkům. Jde o přírodní rezervaci, která se označuje cedulí s malým státním znakem a červenými pruhy na stromech.

Další naší zastávkou bylo muzeum ve Skryjích. Zde jsme vyslechli povídání o CHKO Křivoklátsko, trilobitech a zájemci i o paleontologovi Joachimu Barrandovi. Prohlédli jsme si expozici trilobitů a po občerstvení v krámku je šli hledat. Každý nějakou zkamenělinu nalezl. Pan učitel Knapp nám rovněž navrhl výlet na hrad Týřov. Našli se však jen dva zájemci!

Zpět ze Skryjí jsme se vraceli po druhé straně Berounky (přes Šlovický mlýn) se zastávkou na vyhlídce nad Berounkou. Po dlouhé a náročné cestě dorazila naše výprava do kempu. Všichni byli rádi, že si konečně můžou sednout. V 18 hodin se podávala večeře – halušky, po kterých se jen zaprášilo. Přísun kalorií pokračoval ještě kolem 20. hodiny, kdy se začaly opékat buřty. S tím také souvisí, že jsme šli před večeří na dřevo. Při táboráku hrála Julča Rácová na kytaru a ostatní zpívali. Prostě den plný zážitků!

Napsala Veronika Končeková

čtvrtek 11. 9.

 Ráno jsme vstávali v 7:30, protáhli se na rozcvičce a pak si u snídaně pochutnali na párku s chlebem. Potom jsme se opět rozdělili na dvě skupiny. První skupina měla na programu střelbu ze vzduchovky, druhá skupina šla na poznávačku do lesa. Ve střelbě se nejvíce dařilo holkám - Verče Honzíkové, Julče a Verče Doležalové. V lese jsme si povídali o houbách, hledali je a určovali za pomoci klíče. Také jsme si zahráli „Škatulata batolata“ a na „Medvěda“. Zábavné bylo i hledání stromu se zavázanýma očima jen podle hmatu a za pomoci kamarádů. Hodně jsem si to užil.

Napsal Martin Vyleta

Zlatým bodem čtvrtečního odpoledne byly jízdy na kánoích. Všichni se na ně těšili. Kánoe se však musely nejdříve umýt, což byl úkol pro kluky. Holky pak umisťovaly věci do barelů. Po ukončení příprav jsme začali nasedat do kánoí. Měli jsme k dispozici devět dvojmístných a jednu trojmístnou. Dostat se do nich ještě šlo, ale ovládat je – to se zpočátku moc nedařilo! Já (Julča) a moje kamarádka jsme se pořád točily dokola. Naštěstí nám pomohla paní učitelka.

Když jsme všichni vyslechli instrukce a lodě již jakžtakž ovládali, vyjeli jsme na projížďku. Stejně se ale musela rozdělit dvojice Verča Honzíková a Lucka Marešová, kterou jejich kánoe nechtěla poslouchat, a vytvořit se nové dvojice s p. učitelkami. Pak už plavba po řece pokračovala nerušeně, nepočítám-li ztrátu „krosky“ Dana Mottla. Každou minutou se z nás stávali zdatnější a zdatnější plavčíci, takže jsme se zdárně popasovali jak s přenášením lodiček u jezu, tak i s pádlováním v „líném oleji“.

U jednoho břehu jsme pak zakotvili, dali si svačinu a někteří se šli podívat do kostela. Nezdrželi se tam dlouho, a tak se záhy pokračovalo v plavbě. Řeknu vám, že nám to pádlování dávalo zabrat! U dalšího jezu bylo třeba opět přenášet kánoe. Vtom jsem náhle uslyšela známé pípnutí našeho auta a uviděla svého tátu. Hned jsem ho běžela obejmout. Táta nám  pomohl přenést všechny kánoe pod jez a my jsme jeli dál po vodě, zatímco on po silnici do tábora. Když jsme pak po deseti kilometrech konečně vystoupili, docela nás bolely ruce.

Večer předvedli svůj program spolužáci ze zbývajících chatek: „trojka“ si připravila  Myslivec honí zajíce, „čtyřka“ židličkovanou s hudbou a „pětka“ vtipy. Chatce číslo 4 jsem s programem pomáhala a myslím si, že se ostatním líbil.

Napsala Julie Rácová

 pátek 12. 9.

Budíček nás vytáhl z postelí v osm hodin ráno, ale bohužel pršelo. Nasnídali jsme se a rozhodovali, co se bude dít dál, když je venku takové nepřejícné počasí. Stejně ale někteří běhali v dešti, místo aby vyčkávali pod střechou v chatkách. Dopolední program v terénu vzal nakonec zasvé, a tak se volalo rodičům, aby si pro nás přijeli. Mezitím jsme si s naší paní učitelkou povídali o hradech a zámcích a také jsme si zahráli nějaké hry.

 Posledním obědem na Zvíkovci byl knedlík, vepřové a zelí. Pak si nás rodiče vyzvedli a v pohodlí aut dovezli domů. I když kurz skončil v mokru, všem se líbil a každý na něj bude vzpomínat.

Napsala Adéla Parpelová

Hodnocení kurzu

Letošního 11. ročníku kurzu ekologické a sportovní aktivity v přírodě pro 6. třídu se zúčastnilo 18 žáků. Na kole jelo 9 dětí, zbytek cestoval vlakem, autobusem a pěšky (dvě děti přivezli rodiče). Cena kurzu – 1 200 Kč. Sportovní program zajišťoval Mgr. Pavel Knapp, ekologické aktivity probíhaly v režii Mgr. Vlastimily Knappové a o bezproblémový chod kurzu se starala třídní učitelka Mgr. Petra Hrůzová. Funkci zdravotníka zastávala V. Knappová. Byly ošetřeny drobné škrábance od větví a puchýře na nohou.

Také v letošním roce jsme byli ubytováni v kempu Pohoda na břehu Berounky. Stravování probíhalo v jídelně, děti dostávaly jídlo pětkrát denně, čaj nebo šťávu měly k dispozici po celý den. Jídlo bylo chutné a bylo ho dost. Pan vedoucí Martin Veselý byl velmi ochotný a vycházel nám vstříc. V případě chladu se zatápělo v krbu, takže jsme se mohli ohřát a usušit si mokré věci. Sprchy a záchody se nacházely v budově jídelny. Děti byly ubytovány v chatkách se čtyřmi postelemi. Považuji za vhodné doplnit chatky o police a alespoň dvě židle. Celkově jsme byli velmi spokojeni se stravou a vstřícností personálu, méně spokojeni jsme byli s hygienou na WC a ve sprchách – zastaralé, nefunkční jedna sprcha, protékající kohoutek u umyvadla. I tak náš pobyt hodnotíme kladně.

Každý den jsme postupovali podle předem daného plánu. Po budíčku následovala rozcvička, pak dopolední program, po poledním klidu odpolední aktivity a večer pak patřil hrám a testíkům. Ve středu jsme podnikli celodenní pěší výlet po CHKO Křivoklátsko (18 km) a ve čtvrtek odpoledne sjížděli na kánoích řeku Berounku (asi 10 km). Večer byl v plánu bobřík odvahy, který se však kvůli dešti nekonal. Ze stejného důvodu byl změněn i páteční program. Místo sportovního pětiboje družstev zasvětila paní učitelka Hrůzová děti do tajemství hradů a zámků.

Velké poděkování patří dědečkovi Julie Rácové, který nám pomohl s dopravou zavazadel na kurz i z kurzu, a také rodičům Milana Šiky, Adély Parpelové, Dana Krejčího, Verči Doležalové a Julči Rácové, kteří zajistili odvoz dětí i kol v pátek, kdy nám na zpáteční cyklojízdu nepřálo počasí. Poděkování náleží rovněž firmě Dronte, která nám za výhodných podmínek zapůjčila kánoe s pádly a vestami, panu Pourovi z Informačního centra LČR v Křivoklátě za bezvadnou přednášku a krakoveckému kastelánu Jiřímu Sobkovi, který nás každoročně netradičním a zajímavým povídáním zasvěcuje do historie, a to vždy v pondělí, kdy jsou památky uzavřeny.

I přes částečnou nepřízeň počasí, hlavně v pátek, se kurz vydařil a plán se podařilo splnit. Velkou zásluhu na tom mají také samotní šesťáci, kteří přistupovali k programu zodpovědně a dobře se s nimi pracovalo.

Mgr. Vlastimila Knappová – vedoucí kurzu