Ekologicko-sportovní kurz 5. – 9. 9. 2011

09.09.2011

Každým rokem na počátku září odjíždějí žáci 6. třídy na ekologicko-sportovní kurz, který je příležitostí nejen k upevnění třídního kolektivu, ale též příležitostí poznat blíže novou třídní učitelku, v jejich případě paní učitelku Evu Konířovou. O svých dojmech sepsali žáci následující reportáž.

Pondělí 5. 9.

Náš několikadenní kurz začal v pondělí 5. září. Stejně jako v případě minulých ročníků, i naše třída byla hned od začátku rozdělena na dvě skupiny: „kolaře", kteří měli od školy odjíždět v 9 hodin, a „pěšáky", kteří se chystali na cestu vlakem. Vše ale dopadlo jinak. Kvůli nepřízni počasí jsme nakonec jeli vlakem všichni.

Přestupní stanicí byl pro nás Rakovník, odkud jsme pokračovali autobusem až do Krakovce. Před hradem stejného jména se nás ujal dlouhovlasý, příjemný pán. Položil nám několik otázek a pak se sám rozpovídal o hradu. Samozřejmě jsme si tuto historickou stavbu řádně prohlédli. Navštívili jsme sklep i hladomornu a také se seznámili s místním kocourem jménem Einstein. Každý si ho chtěl pohladit, takový to byl mazel.

Z Krakovce jsme zamířili přímo na Zvíkovec, cíl naší cesty. Minuli jsme sochu Mistra Jana Husa, přešli silnici a ocitli se v lese. Bylo zde mokro a blátivo, protože téměř po celou dobu naší chůze pršelo. Neochvějně jsme zdolali několik brodů (u jednoho z nich si paní učitelka Konířová a pan učitel Knapp museli zout boty) a již docela unavení jsme si dopřáli zastávku v rekreačním areálu Máchův mlýn v údolí Javornického potoka. Svačina i odpočinek přišly každému vhod. Však nás ještě čekaly asi tři hodiny chůze!

Když jsme konečně dorazili do tábora, hned jsme si uložili věci do chatek a pak už se jen těšili na naši první večeři. K jídlu byly „vrtule" s vynikající omáčkou a masem. Mňam! Po večeři nám paní učitelka Knappová představila pana správce, paní kuchařku i paní barmanku. A také nás seznámila s tím, co všechno nás v tomto týdnu čeká.

Ještě dnes večer jsme si nakreslili erby, zahráli si hru BINGO a dokonce stihli napsat i test o Krakovci. Do vyhlášení večerky ve 22.00 toho bylo až až.

Napsaly Denisa Spurná a Štěpánka Kouglová

Ekologicko-sportovní kurz 5. 9. 2011

Úterý 6. 9.

Ráno v osm hodin nás z postelí vyhnal budíček, po kterém hned následovala ranní rozcvička. Na tu si budeme muset zvyknout.

Dopolední program začal ve čtvrt na deset. Skupina s panem učitelem Knappem trénovala míčové hry (například přehazovanou) a zdokonalovala postřeh a obratnost při frisbee. Druhá část třídy se věnovala dendrologii, což je nauka o dřevinách a všem, co s nimi souvisí. Paní učitelka Knappová nám ukázala i některé drobné živočichy, kupříkladu křižáka pruhovaného, jehož samička si ráda smlsne na samečkovi, a pohovořila i o nebezpečí v podobě klíšťat. Cestou zpět do tábora jsme pak sbírali různé listy a jehličí, abychom je posléze přiřazovali ke stromům – lípě srdčité, javoru babyce, klenu a mléči, borovici lesní apod.

Po obědě a poledním klidu pokračoval program opět ve skupinách. V přírodovědné části jsme
s paní učitelkou Knappovou lovili a určovali sladkovodní bezobratlé živočichy, například blešivce, larvy chrostíků a ploštěnky. Sportovní část opět řídil pan učitel Knapp. S dětmi trénoval jízdu na kánoích a vysvětloval zásady bezpečnosti při pobytu ve vodě. Všechny činnosti se pak samozřejmě vyměnily, aby žádná skupina nepřišla zkrátka.

Ještě do večeře jsme měli v plánu stihnout myslivost. Místo toho však paní učitelka navázala na dendrologii a vyprávěla nám o stromech. Tím nás v podstatě připravila na znalostní test, který jsme si napsali po večeři. Pak už zbyl čas jen na sehrání šipkované a den byl pryč. Takže do chatek a spát!

Napsaly Adéla Hronová a Jolana Ťažiarová

Ekologicko-sportovní kurz 5. 9. 2011

Středa 7. 9.

Středečnímu dopoledni vévodily aktivity zaměřené na sběr a určování hub a dalších výtrusných organismů. Sportovní část patřila střelbě ze vzduchovky a orientaci v přírodě za pomoci buzoly. Nutno přiznat, že pohybu i nových informací tu máme opravdu dostatek.

Po obědě (gulášová polévka a zapékané těstoviny se sýrem) si obě skupiny postupně procvičily jízdu na kánoích a zpracovávání různých smyslových vjemů. Dostalo se i na oblíbenou hru HUTUTUTU. Hra většinou vypadá tak, že se jeden z účastníků nadechne, vběhne do území protivníka, dělá „Hutututu!" (na jediný nádech), snaží se letmo dotknout několika protihráčů a pak rychle utíká zpátky ke svému družstvu. Jeho soupeři, zejména ti, kterých se dotknul, se ho snaží chytit a udržet na území, dokud se nenadechne.

K večeři jsme tentokrát měli „uzené knedlíky". Bylo to vydatné posilnění před poutavým povídáním o myslivosti a životě lesní zvěře, které si pro nás připravil pracovník Lesů České republiky. Přednáška trvala asi do půl deváté. Hned po ní nás paní učitelka Knappová seznámila
s programem na příští den, a protože jím bude náročný celodenní výlet, odebrali jsme se ke spánku dříve než obvykle.

Napsal Roman Jaroš

Ekologicko-sportovní kurz 5. 9. 2011

Čtvrtek 8. 9.

Celodenní pěší výlet přináší turistům mnoho zajímavých poznatků, je však také dobrou prověrkou jejich „kondičky". My jsme se ovšem ničeho neobávali a vydali se neohroženě vstříc novým zážitkům. Ten první nás čekal hned v obci Hradiště, kde se celá naše třída zvážila. Zjistili jsme, že naše souhrnná hmotnost činí 1 080 kilogramů! Fotografové vše zdokumentovali a mohlo se pokračovat dál.

Delší zastávku učinila naše výprava u proslulých Skryjských jezírek a pak i v samotných Skryjích. Zdejší muzeum se pyšní rozsáhlou sbírkou zkamenělin dávných trilobitů, což jsme si nemohli nechat ujít. Když jsme si všechno pečlivě prohlédli a něco si nakoupili v místním obchodě, odebrali jsme se na nedalekou lokalitu u mostu, kde si každý našel aspoň kousek svého trilobita. Poté bylo třeba (s ohledem na čas) učinit důležité rozhodnutí – jít ještě na Týřov, anebo tuto hradní zříceninu pro tentokrát vynechat? Nakonec se paní učitelka rozhodla pro druhou variantu, což mně osobně vůbec nevadilo. Na trase jsme totiž měli naplánovanou zastávku u vodní elektrárny ve Šlovicích. Zde se nás ujal majitel a průvodce v jedné osobě pan inženýr Čech a dopodrobna nás seznámil s touto technickou památkou. Asi po hodince výkladu a prohlídky skanzenu jsme se urychleně vydali na zpáteční cestu. Díky tomu jsme se vrátili do tábora včas, přesně na večeři.

Výletem čtvrteční program ovšem nekončil. Každý se už těšil na večerní táborák a nacvičené scénky u ohně. Všechny scénky byly velmi povedené a legrační, moc jsme se u nich pobavili. Humor však některé přešel před následným bobříkem odvahy. Dvojice nebo i jednotlivci se pokoušeli překonat strach ze tmy a nočních zvuků a zvítězit sami nad sebou. Co vám budu povídat, stezka to byla strašidelná, děsivá a vůbec... Nakonec jsme byli všichni rádi, když jsme se mohli odebrat „na kutě".

Napsala Monika Bezstarostová

Ekologicko-sportovní kurz 5. 9. 2011

Pátek 9. 9.

Dnes jsme museli vstávat již v sedm hodin. Bylo třeba sbalit si zavazadla, najíst se, uklidit apod. Zanedlouho si pro naše věci přijel pan Kougl, aby je v pořádku dopravil do školy. Zbývající čas jsme pak holdovali pohybu. V rámci sportovního pětiboje nás paní učitelka rozdělila do čtyř družstev, z nichž každé si zvolilo nějakou barvu. Volba padla na červenou, modrou, zelenou a černou. Soutěžilo se v následujících disciplínách: skoku do dálky, hodu polenem, skoku přes švihadlo, přetahování lanem a štafetě. Nejvíce se dařilo týmu černých.

Čas při sportu utekl jako voda a přišla chvíle odjezdu. Do Rakovníka nás dopravil autobus, kde jsme všichni vystoupili, jen Kuba Pokorný spal. Paní učitelka Konířová si ho chtěla vyfotit, ale Štefan Čerňák a Honza Opat ho bušením na okno včas probudili. Kuba vylétl z autobusu tak rychle, že si tam málem zapomněl batoh.

Po této veselé příhodě jsme se přesunuli na vlakové nádraží, kde si každý ještě něco koupil. Také jsme se tu potkali s naší bývalou spolužačkou Ájou Čížkovou. Aspoň jsme si měli o čem vyprávět. Cesta vlakem rychle uběhla a náš nezapomenutelný kurz skončil.

Napsala Štěpánka Kouglová

Ekologicko-sportovní kurz 5. 9. 2011

Slovo závěrem

Letošního 8. ročníku kurzu „Ekologické a sportovní aktivity v přírodě" pro 6. třídy se zúčastnilo 22 žáků, což je bez jedné žákyně stoprocentní stav. Takového vysokého počtu zúčastněných nedosáhl zatím žádný kolektiv v minulosti. Více než polovina dětí byla připravena dopravit se na Zvíkovec na kole, což je také velmi pěkné.

Letos nás čekala premiéra U Nejdeckých – v kempu na břehu Berounky, vzdáleného asi 500 metrů od místa našeho dosavadního každoročního pobytu. Další změna nastala hned při odjezdu, neboť pro nepřízeň počasí jsme zvolili variantu přesunu bez kol, tedy vlakem, autobusem a pěšky.

Stravování probíhalo v jídelně, děti dostávaly jídlo 5krát denně, čaj nebo šťáva byly k dispozici po celý den. Jídlo dětem chutnalo a bylo ho dost. Paní kuchařka a pan vedoucí Zdeněk Musil byli velmi ochotní a vycházeli nám vstříc. Večer se pravidelně zatápělo v krbu, takže jsme se mohli ohřát a usušit si mokré věci. Sprchy a záchody se nacházely v budově jídelny. Malé chatky byly vybaveny čtyřmi postelemi s prostěradly a postrádaly elektrický přívod. Doporučovala bych doplnit je o police a alespoň dvě židle. Větší chatky jsme měli čtyři. Ve dvou spala děvčata, v jedné hoši a v poslední vedoucí. Chatka děvčat měla i malou kuchyňku. Celkově jsme byli velmi spokojeni se stravou, vstřícností personálu i s hygienou, jen v chatkách nám většinou chyběly židle, skříně a poličky. Pobyt však hodnotíme kladně.

Ráda bych poděkovala rodičům a sourozencům Kuby Pokorného, Štěpánky Kouglové a Michala Kociána, kteří nám pomohli s dopravou zavazadel na kurz. Poděkování patří rovněž firmě Dronte, která nám za výhodných podmínek zapůjčila kanoe s pádly a vesty, Jirkovi Pourovi z Informačního centra LČR v Křivoklátě za bezvadnou přednášku, panu inženýru Čechovi, majiteli šlovické vodní elektrárny a skanzenu, za zajímavé vyprávění nejen o elektřině a Jiřímu Sobkovi, kastelánu na hradě Krakovec, který nás každoročně netradičním a zajímavým povídáním zasvěcuje do historie, a to vždy v pondělí, kdy jsou památky uzavřeny.

I přes částečnou nepřízeň počasí (zejména v pondělí) se kurz vydařil a plán se podařilo splnit.

Mgr. Vlastimila Knappová – vedoucí kurzu