Ekologický program pro 2. až 5. třídu 1. 11. 2012
Ve čtvrtek 1. listopadu 2012 zavítali do naší školy dva pracovníci z Naučného střediska ekologické výchovy z Kladna. Pro žáky 2. a 3. třídy měli připravený program „JAK ZVÍŘÁTKA ZIMUJÍ".
Po krátkém povídání jsme nejdříve měli za úkol rozdělit zvířátka do čtyř různých skupin podle toho, jak přezimují. Přišli jsme na to, že jedna skupina zvířátek prospí celou zimu, zatímco další skupina zvířátek je tu s námi celé zimní období a můžeme je vidět třeba v lese. Třetí skupina odlétá do teplých krajin a zvířátka v poslední skupině jsou ta, která přežijí zimu ve strnulém stavu.
Dalším úkolem bylo přiřadit k těmto skupinám asi dvacet karet s obrázky živočichů. Nakonec jsme dostali několik hádanek týkajících se zmiňovaných živočichů.
Pro 4. a 5. třídu měla návštěva z Kladna připravený program s názvem „CO PO NÁS ZŮSTÁVÁ". Zamýšleli jsme se nad tím, které odpadky v přírodě mohou zvířátkům nějak ublížit a se kterými si příroda sama časem poradí. Nebezpečí na zvířátka číhá hlavně z těchto odpadků: sklenice, rozbité sklo, PET lahve, provázky, barvy, dráty, oleje a jiné ropné látky, plechovky, léky apod.
Nakonec jsme obrázky s těmito odpadky třídili do skupin: které zvířátkům ublíží, poraní je, po jakých by jim mohlo být špatně nebo by se po nich otrávila. Martin a Lucie nám také vyprávěli, o jaká zvířátka se u nich v záchranné stanici na Čabárně starají a jaké mají nejčastější úrazy. Bylo nám zvířátek líto a jsme rádi, že se o ně starají. Program se nám líbil, byl naučný i zábavný.
Zpracováno z příspěvků žáků
Čabárna je název Naučného střediska ekologické výchovy Kladno. Právě odtud přijeli ve čtvrtek 1. 11. do naší školy paní Lucie a pan Martin, aby nám, žákům obou pátých tříd, povídali o zvířátkách a o nebezpečích, která jim hrozí kvůli nezodpovědným lidem. V Čabárně taková zvířátka léčí, když jsou zraněná.
Také jsme třídili odpadky podle nebezpečnosti. Některé se sice po čase rozloží, jako třeba papír, jiné ale v přírodě zůstávají a hrozí úrazem. Pokud někdy uvidíte poraněné zvíře, tak raději někoho zavolejte. Celé to povídání bylo velmi zajímavé, a když zazvonilo na konci hodiny, všichni bouřlivě tleskali.
Napsala Štěpánka Šprincová, 5. A
