Noc s Andersenem, 7. tř.

24. 06. 2022

Závěr školního roku bývá spojen se školními výlety, exkurzemi, sportovními kláními i zážitkovými akcemi.

Sedmáci se např. v rámci třídního výletu podívali do plzeňského podzemí a při dějepisné exkurzi navštívili Národní památník hrdinů heydrichiády v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě před 80 lety skončil statečný boj sedmi čs. parašutistů. Samozřejmě nemohli chybět ani v oblíbené soutěži družstev – Indiánské stezce.
Nejvíce očekávánou akcí však byla „Noc s Andersenem II“, která byla naplánována na pátek 24. června.
Účastníci se sešli v 17 hodin na nádvoří školy. Ač byla akce dobrovolná, přišli téměř všichni, kdo mohli. Hodinu, která zbývala do večeře, jsme strávili přípravami na přespání a hrami ve třídě. Po večeři (hranolky se smaženým sýrem), náležitě posilněni, jsme se přesunuli na školní hřiště, kde byly pro děti připraveny netradiční soutěže – skákání v pytli, hod polenem a běh trojnohých. O legraci tak bylo postaráno.
Pak jsme se přesunuli do vnitřních prostor školy. Nejprve jsme četli úryvek z cestopisu „Z Čech až na konec světa“, poté jsme hráli v tělocvičně vybíjenou.
Když hodiny ukazovaly 22.00 hod., byla vyhlášena večerka.
Kdo však předpokládá, že děti hned usnuly, mýlí se. Povídaly si o svých zážitcích, těšily se ze společnosti kamarádů a spolužáků, říkaly se vtipy, zkrátka – na spánek nebylo ani pomyšlení. Navíc všichni netrpělivě, někdy i s menšími obavami, čekali na slíbeného „bobříka odvahy“.
Ten se však – kvůli nepříznivému počasí – nekonal, a kolem 2. 30 hod. ráno usnuli i ti největší vytrvalci.
Budíček byl stanoven na 7. 00 hod. a o půl hodiny později jsme si už pochutnávali na snídani ve formě švédských stolů. Následovalo rozloučení. Jeseničtí mohli odejít sami, dojíždějící děti si vyzvedli rodiče.
Akce se, dle mého názoru, velmi povedla – účastníci odjížděli spokojení, někteří dokonce chtěli přespat ještě jednu noc. Velkou zásluhu na pohodové akci mají samotní žáci – svým bezproblémovým chováním.
„Noc s Andersenem II“ by se neuskutečnila bez podpory vedení školy a rodičů dětí. Děkuji.
Velké poděkování náleží také paní Janě Trpákové, která nejenže se postarala o to, abychom nestrádali hlady a žízní, ale také po celou dobu akce pomáhala s organizací.
Mgr. Petra Hrůzová