Exkurze do Armádního muzea Praha

V místě konání – Armádním muzeu na Žižkově – museli být nejpozději v 8.45 hod., proto z Jesenice odjížděli autobusem – spolu s p. uč. Hrůzovou, p. uč. Vyletovou, p. Trpákovou a p. as. Rabasovou – už v 6.45 hod. Nikdo se neopozdil, nikdo si nechtěl nechat exkurzi ujít!

Do Prahy jsme dorazili včas. Pan řidič nás vysadil pod Vítkovem, tak jsme to neměli do Armádního muzea daleko a byli jsme na místě včas. Zde se obě třídy rozdělily, neboť každá měla trochu jiný program.

Osmáci se s p. uč. Hrůzovou a p. uč. Vyletovou nejprve vydali do kopce na samotný vrchol Vítkova, kde se nachází monumentální Památník národního osvobození. Jeho počátky spadají do období po 1. sv. válce, kdy vznikla myšlenka postavit na Vítkově památník čs. legionářům. V r. 1928 byl položen základní kámen, autorem architektonického návrhu byl Jan Zázvorka. Slavnostního otevření, plánovaného na výročí založení státu v r. 1938, se však památník nedočkal. V období Protektorátu Čechy a Morava byl obsazen Němci, kteří zde měli sklad wehrmachtu. V r. 1948 byl objekt předán do rukou státu. Jeho funkce se však změnila a od r. 1951 zde byli pohřbíváni významní představitelé KSČ. O dva roky později tu bylo vybudováno mauzoleum prvního „dělnického“ prezidenta K. Gottwalda. To bylo přístupné do r. 1962, poté bylo balzamované tělo zpopelněno.

Po r. 1989 byly všechny ostatky vráceny rodinám zesnulých, či uloženy do společného hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze. V r. 2000 se památník stal součástí programu rehabilitace památek spjatých s dějinami 20. st. a o rok později částí Národního muzea. Od října 2009 je opět otevřen pro veřejnost. V současné době se zde nacházejí ostatky neznámého vojína od Zborova (1917), Dukly (1944) a také hrob generála Eliáše a jeho manželky.

V památníku nalezneme stálou expozici Křižovatky české a československé státnosti, Slavnostní síň, hrob neznámého vojína a expozici Laboratoř moci (zázemí mauzolea K. Gottwalda). Interiér památky je vyzdoben souborem mozaik M. Švabinského (Apotheosa vlasti) či plastikou J. Štursy (Raněný v Kapli padlých).

Nedílnou součástí objektu je také největší jezdecká plastika ve střední Evropě – Jan Žižka z Trocnova od sochaře B. Kafky. Model sochy dokončil umělec již v r. 1941, ale ke slavnostnímu odhalení došlo až při výročí bitvy na Vítkově 14. července 1950. Celý komplex doplňuje střešní terasa s úchvatným výhledem na Prahu a okolí.

Kulturní nabídka památníku je velmi pestrá. Vedle přednášek věnujících se různým obdobím 20. st. nabízí divadelní představení v majestátním prostoru Slavnostní síně a koncerty klasické i současné hudby. Prostor tzv. Čestného dvora s hrobem neznámého vojína je pak pravidelně využíván při státních návštěvách i pietních aktech spojených s památnými dny a státními svátky (např. 28. října nebo 8. května).

Žáci se nejprve seznámili s historií památníku, poté si prohlédli sochu J. Žižka a užívali si krásných výhledů na hlavní město. Na zpáteční cestě k muzeu se zastavili u památného kamene připomínajícího bitvu husitů na Vítkově (1420).

V muzeu  nejprve zhlédli interaktivní expozici zaměřenou na léta 1914 – 1918. Největším zážitkem pro ně byla procházka zákopem 1. sv. války. Dokonalá iluze zákopů je tvořena dřevěnými stěnami, nasvícením, zvukovými efekty i autentickými předměty. Žáci procházeli labyrintem zákopových stěn tvořených dřevem a proutím, úzké chodby je vedly např. k obydlí vojáků, velitelskému štábu, stanovišti zdravotníků nebo stanici spojařů. Atmosféru boje dotvářely obrazové a zvukové efekty, např. výbuchy min.

Od 11 hodin pak pro ně byl připraven devadesátiminutový výukový program o 1. sv. válce „Příběh Velké války.“ Žáci se v něm detailně seznámili s průběhem tohoto válečného konfliktu z několika různých pohledů – čs. legionářů, vojáků rakousko-uherské armády, členů 1. čs. odboje i civilistů. Pracovali s exponáty, dobovými dokumenty a uměleckými díly, doplňovali pracovní listy. Po skončení programu pak ještě zhlédli expozici věnovanou vzniku ČSR v r. 1918 a T. G. Masarykovi. Někteří stihli nahlédnout také do klenotnice a zbrojnice.

Deváťáci s p. Trpákovou a p. as. Rabasovou začali svou cestu za poznáním v muzeu výukovým programem „Republika!“. Prostřednictvím skupinové práce s dobovými předměty a dokumenty v interaktivní expozici věnované rokům 1918 – 1938 se seznámili s důležitými vojensko-politickými událostmi v ČSR v letech 1918 – 1938 a s osobností T. G. Masaryka. Poté si se zájmem prohlédli část muzea věnovanou 1. sv. válce a nezapomněli také na procházku imitací válečného zákopu. Zájemci si také s p. uč. Hrůzovou prohlédli expozici věnovanou rokům 1938 – 1948, atentátu na R. Heydricha (1942) a holocaustu. Plechovka od Cyklonu B, kterým byli zabíjeni vězni v koncentračních táborech, popravčí nástroj gilotina a filmové ukázky natočené po osvobození táborů v nás zanechaly hluboký dojem.

Poté se deváťáci vydali směrem vzhůru k Národnímu památníku na Vítkově.

Někteří už byli unaveni a nechtěli do kopce šlapat. Ale oznámení, že kdo nevystoupá až nahoru, ten přijde o návštěvu oblíbeného občerstvení KFC, vyburcovalo k aktivitě všechny.

U památníku žáci vyslechli stručnou historii objektu a pak měli čas, stejně jako mladší spolužáci, na prohlídku exteriérů a potěšení se z krásných výhledů na Prahu. Poté se i oni na zpáteční cestě zastavili u připomínky husitské bitvy z r. 1420.

U muzea se obě třídy znovu spojily a společně se vydaly k autobusu.

Při cestě domů výletníci zastavili v KFC na nákup občerstvení a do Jesenice se, plní zážitků, vrátili krátce před 16. hodinou.

Všechny cíle exkurze se podařilo splnit.

Přálo nám počasí, expozice Armádního muzea i výhledy na zimní Prahu byly nádherné.

K pohodové atmosféře exkurze přispěl i p. řidič Z. Vavřička, který ochotně plnil všechna naše přání a dopravil nás bez problémů a včas na určené místo.

Děkuji p. uč. Vyletové, p. Trpákové a p. as. Rabasové za pomoc v průběhu exkurze.

A na co se ještě žáci můžou v tomto školním roce těšit?

Osmáci na jaře pojedou na prohlídku kláštera a archivu v Plasích, deváťáci navštíví buď Lidice, nebo Terezín. Pro oba ročníky je pak na závěr školního roku připravena dvoudenní exkurze (buď Mauthausen, nebo Osvětim).

Mgr. Petra Hrůzová